Alžběta a Salomena v ND Brno

Alžběta a Salomena v ND Brno

Přední moravská cimbalistka a skladatelka Zuzana Lapčíková a choreografka a režisérka Hana Litterová v těchto dnech připravují nový společný projekt Alžběta a Salomena. Kromě mimořádných pohybových výkonů na diváky tentokrát čeká také napínavý příběh, vyprávěný syntézou tance, hudby a činoherního umění.

Autorky úspěšné baletní inscenace Balady z roku 2006 se tentokrát přenesly do úplně odlišného prostředí než je moravská vesnice. Hrdinkami jsou dvě sestry z bohatého rodu, dvě odlišné povahy a kontrast krásy a ošklivosti. Když vyjde najevo, že matkou zavrhovaná Alžběta udržuje poměr s poddaným, rodina ji uvrhne do vězení. To ale k tomu, aby vzpurná dcera mohla být také zbavena majetku, nestačí. Jak situaci vyřešit? Provdáním druhé dívky, oblíbené Salomeny? Nebo snad vraždou? A co když se Alžběta nakonec dočká zcela nečekané pomoci? Strhující komorní příběh se odehrává na pozadí skutečných dějinných událostí.

Zuzana Lapčíková

folklórní a folková zpěvačka, cimbalistka, folkloristka, scenáristka, skladatelka a hudební aranžérka, se narodila 16. března 1968 ve Zlíně. Po absolutoriu gymnázia studovala hru na cimbál u Milady Vlasákové na brněnské konzervatoři. Díky svému sympatickému projevu i zjevu, kultivovanému vystupování, velmi znělému a čistému hlasu i nepřeslechnutelné přirozené muzikalitě se velmi záhy stala naší nejpopulárnější folklórní cimbalistkou i zpěvačkou. Svůj zájem o folklór projevila dalším studiem etnologie a hudební vědy na Masarykově univerzitě v Brně.

Od roku 1980 působí nejen jako zpěvačka a muzikantka souboru Včelaran, ale též jako tanečnice a autorka. Vystupuje a nahrává s cimbálovými muzikami, z nichž nejvýznamnější je Brněnský soubor lidových nástrojů (BROLN). Věnuje se také sběratelské činnosti moravských lidových písní. Nahrává i se soubory z oblasti vážné hudby, jako je např. Státní filharmonie Brno, Pražská komorní filharmonie nebo soubor Virtuosi di Praga, spolupracuje s hudebním skladatelem Milošem Štědroněm a zpěvačkou Idou Kelarovou.

Významná je její činnost na poli experimentálního folku, kdy se pokouší o různé fúze moravského folklóru s jinými směry či žánry populární hudby, s Emilem Viklickým a jeho jazzovým triem pak vystupuje pravidelně doma i v zahraničí.

Pro Městské divadlo Zlín složila hudbu k inscenaci Valašské remadúzy, pro Městské divadlo Brno připravila multižánrový hudební projekt Ej, hora. V roce 2005 také zahájila spolupráci s Národním divadlem v Brně, kde se spolu s choreografkou Hanou Litterovou spolupodílela coby autorka hudby i námětu a spoluautorka scénáře na přípravě tanečního a hudebního představení Balady – Juliána.

Foto Jakub Jíra

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Aida

4.12.2014, 18:00 / Janáčkovo divadlo

Alžběta a Salomena

4.12.2014, 19:00 / Reduta

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější