Björk a Biophilia jedenkrát v kině Scala

Björk a Biophilia jedenkrát v kině Scala

Kino Scala uvede záznam z turné Biophilia. Film se po uvedení na festivalu v Karlových varech chystá na turné po ČR a v Brně se zastaví jen na jeden večer.

Pouze po 7 dní v týdnu od 20. do 26. října 2014 budou mít diváci jedinečnou možnost zhlédnout snímek vizionářské umělkyně Björk: Biophilia Live, který bude uveden v téměř 40 kinech v ČR a ve 2 kinech na Slovensku. Sedmidenní turné Biophilie začne 20. října v kině Nadsklepí v Kroměříži, celorepubliková cesta bude zakončena v olomouckém kině Metropol v neděli 26. října. Režiséři Nick Fenton a Peter Strickland natočili zpěvačku na předposlední zastávce jejího turné k multižánrovému multimediálnímu projektu Biophilia. Výsledkem je neobvyklý dokumentární film kombinující živé provedení písní z posledního zpěvaččina alba s animacemi a kolážemi obrazů z oblasti přírody a vědy.

Záznam koncertu z londýnského Alexanda Palace s úvodem Davida Attenborougha

Těžištěm samotného snímku Björk: Biophilia Live je živé provedení všech písní z alba Biophilia. Záznam je natočen na předposledním koncertě zpěvaččina turné, v londýnském sále Alexandra Palace. Kromě zpěvačky a její doprovodné kapely se na scéně objevuje islandský sbor a řada neobvyklých hudebních nástrojů, vytvořených speciálně pro toto turné. Režie se ujal Peter Strickland. Druhým členem režisérského tandemu je Nick Fenton, který v minulosti spolupracoval mimo jiné s kapelou Sigur Rós.

Koncert je ve filmu dokreslován kolážemi tektonických desek, DNA, Měsíce, hub a dalších obrazů. Začátek snímku je doplněn komentářem přírodovědce a moderátora Davida Attenborougha, který se s Björk již dříve setkal v dokumentu zkoumajícím propojení přírody a hudby When Björk met Attenborough.

Film měl evropskou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary 2014 a od počátku je provázen nadšenými recenzemi hudebních a filmových publicistů. Hollywood Reporter jej označil za „svébytné imaginativní dílo“ a magazín Variety se o něm vyjádřil jako o „úchvatném záznamu nezaměnitelné umělkyně na vrcholu jejích sil“. Originalitu samotného provedení koncertu poté The Guardian komentoval slovy: „Neexistuje mnoho umělců, kteří dovedou zkombinovat životní cyklus medúzy s breakbeatem tak, aby to fungovalo. Tohle je však naprosto jedinečné dílo, které bychom možná měli nazývat spíše operou, a Björk a bubeník Manu Delago jsou zde na vrcholu tvůrčích sil. Je to naprosto praštěné a zároveň dojemné – obzvláště ona podivná milostná píseň provázející video mutujícího viru. Tohle dílo by měl povinně zhlédnout každý, kdo se chystá přehradit ledovcovou řeku kvůli výrobě hliníku.“

Biophilia – první „app-album“

Historie Biophilie se datuje již do roku 2010. Její zamýšlená podoba byla tehdy „3D vědecký muzikál“, který měl natočit francouzský režisér Michel Gondry. Ze spolupráce s Gondrym nakonec sešlo, unikátní Biophilia ale žila dál. Fascinována možnostmi, které nově přinášely dotykové displeje tabletů, se Björk ve spolupráci s firmou Apple rozhodla vytvořit první album na světě vydané jako aplikace pro iPad. Její dlouhodobá snaha propojit ve své tvorbě prvky přírody, technologie a umění zde dosáhla vrcholu. Každá píseň z alba má svoji samostatnou aplikaci, jejímž prostřednictvím může posluchač interaktivně zkoumat témata, která se v písních objevují.

Björk, narozena v roce 1965 na Islandu, je všestrannou umělkyní. Po hudebních začátcích v kapele Sugarcubes se vydala na sólovou dráhu a během své více než dvacetileté kariéry vydala osm studiových alb, které jí vynesly celkem 4 Brit Awards, 4 MTV Video Music Awards a 13 nominací na ocenění Grammy. Mimo kariéry zpěvačky si také vyzkoušela herectví a to ve snímku Larse von Triera Tanec v temnotách. Za ztvárnění československé emigrantky Selmy Ježkové si odnesla z Cannes ocenění za nejlepší ženský herecký výkon. Inovativní přístup k tvorbě, originální videoklipy a neobyčejný hlas, to vše dělá z Björk jednu z nejvýraznějších hudebnic současnosti.

Foto a zdroj: Aerofilms

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější