Björk a Biophilia jedenkrát v kině Scala

Björk a Biophilia jedenkrát v kině Scala

Kino Scala uvede záznam z turné Biophilia. Film se po uvedení na festivalu v Karlových varech chystá na turné po ČR a v Brně se zastaví jen na jeden večer.

Pouze po 7 dní v týdnu od 20. do 26. října 2014 budou mít diváci jedinečnou možnost zhlédnout snímek vizionářské umělkyně Björk: Biophilia Live, který bude uveden v téměř 40 kinech v ČR a ve 2 kinech na Slovensku. Sedmidenní turné Biophilie začne 20. října v kině Nadsklepí v Kroměříži, celorepubliková cesta bude zakončena v olomouckém kině Metropol v neděli 26. října. Režiséři Nick Fenton a Peter Strickland natočili zpěvačku na předposlední zastávce jejího turné k multižánrovému multimediálnímu projektu Biophilia. Výsledkem je neobvyklý dokumentární film kombinující živé provedení písní z posledního zpěvaččina alba s animacemi a kolážemi obrazů z oblasti přírody a vědy.

Záznam koncertu z londýnského Alexanda Palace s úvodem Davida Attenborougha

Těžištěm samotného snímku Björk: Biophilia Live je živé provedení všech písní z alba Biophilia. Záznam je natočen na předposledním koncertě zpěvaččina turné, v londýnském sále Alexandra Palace. Kromě zpěvačky a její doprovodné kapely se na scéně objevuje islandský sbor a řada neobvyklých hudebních nástrojů, vytvořených speciálně pro toto turné. Režie se ujal Peter Strickland. Druhým členem režisérského tandemu je Nick Fenton, který v minulosti spolupracoval mimo jiné s kapelou Sigur Rós.

Koncert je ve filmu dokreslován kolážemi tektonických desek, DNA, Měsíce, hub a dalších obrazů. Začátek snímku je doplněn komentářem přírodovědce a moderátora Davida Attenborougha, který se s Björk již dříve setkal v dokumentu zkoumajícím propojení přírody a hudby When Björk met Attenborough.

Film měl evropskou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary 2014 a od počátku je provázen nadšenými recenzemi hudebních a filmových publicistů. Hollywood Reporter jej označil za „svébytné imaginativní dílo“ a magazín Variety se o něm vyjádřil jako o „úchvatném záznamu nezaměnitelné umělkyně na vrcholu jejích sil“. Originalitu samotného provedení koncertu poté The Guardian komentoval slovy: „Neexistuje mnoho umělců, kteří dovedou zkombinovat životní cyklus medúzy s breakbeatem tak, aby to fungovalo. Tohle je však naprosto jedinečné dílo, které bychom možná měli nazývat spíše operou, a Björk a bubeník Manu Delago jsou zde na vrcholu tvůrčích sil. Je to naprosto praštěné a zároveň dojemné – obzvláště ona podivná milostná píseň provázející video mutujícího viru. Tohle dílo by měl povinně zhlédnout každý, kdo se chystá přehradit ledovcovou řeku kvůli výrobě hliníku.“

Biophilia – první „app-album“

Historie Biophilie se datuje již do roku 2010. Její zamýšlená podoba byla tehdy „3D vědecký muzikál“, který měl natočit francouzský režisér Michel Gondry. Ze spolupráce s Gondrym nakonec sešlo, unikátní Biophilia ale žila dál. Fascinována možnostmi, které nově přinášely dotykové displeje tabletů, se Björk ve spolupráci s firmou Apple rozhodla vytvořit první album na světě vydané jako aplikace pro iPad. Její dlouhodobá snaha propojit ve své tvorbě prvky přírody, technologie a umění zde dosáhla vrcholu. Každá píseň z alba má svoji samostatnou aplikaci, jejímž prostřednictvím může posluchač interaktivně zkoumat témata, která se v písních objevují.

Björk, narozena v roce 1965 na Islandu, je všestrannou umělkyní. Po hudebních začátcích v kapele Sugarcubes se vydala na sólovou dráhu a během své více než dvacetileté kariéry vydala osm studiových alb, které jí vynesly celkem 4 Brit Awards, 4 MTV Video Music Awards a 13 nominací na ocenění Grammy. Mimo kariéry zpěvačky si také vyzkoušela herectví a to ve snímku Larse von Triera Tanec v temnotách. Za ztvárnění československé emigrantky Selmy Ježkové si odnesla z Cannes ocenění za nejlepší ženský herecký výkon. Inovativní přístup k tvorbě, originální videoklipy a neobyčejný hlas, to vše dělá z Björk jednu z nejvýraznějších hudebnic současnosti.

Foto a zdroj: Aerofilms

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Nejčtenější