Popeleční středou, která letos připadla na 14. února, skončilo období nevázaného veselí, průvodů masek, zabijaček a jiných forem zábavy. Začíná čtyřicetidenní období půstu, které vyvrcholí velikonočními svátky. Posledních několik dnů před popeleční středou se nese ve znamení masopustů, fašanků, vostatků, končin. To vše jsou české lokální názvy pro tradiční obchůzky a reje masek. Tyto festivity mají velmi dlouhou předkřesťanskou tradici v oslavách slunovratu, sahající až do antiky. Odehrávají se v různých formách po celé Evropě. Na jižní Moravě je několik míst, kde lidová tradice oslav fašanků získala díky své specifické podobě široký věhlas. Nejvýznamnější je obec Strání, kde se celý víkend až do úterního pochování basy koná Festival masopustních tradic.
Ani brněnští obyvatelé nejsou o tyto slavnosti ochuzeni. Již poněkolikáté se organizace chopil Slovácký soubor Šafrán. Brněnský fašank se konal, tak jak tomu podle zvykoslovného roku má být, v úterý. Od 16:00 se na náměstí Svobody vystřídaly folklorní soubory Brněnský Valášek, Krojovaná skupina z Komína, Lučina, Májek, Slovácký krúžek z Brna, Slovácký soubor Šafrán, VUS Ondráš, Tereza Škrháková a Hudecká skupina z Komína. Soubory procházely městem a měly několik zastávek, tak jak tomu i při lidových obchůzkách bývá např. na Staré radnici nebo Paláci šlechtiček, kde sídlí Etnografické muzeum. Na každé zastávce předvedly něco ze svého masopustního programu. Nechyběly šavlové tance či vodění medvěda. Diváci mohli dokonce spatřit původní masky žida, medvěda, slaměného nebo babky s nůší. Po svém vystoupení byly odměněny drobným občerstvením, také v duchu tradiční obchůzky.
Brněnský fašank si i přes prostředí centra města udržuje lidového ducha. Je tomu hlavně díky vhodnému výběru účinkujících a typické přátelské atmosféře, která k této tradici neodmyslitelně patří.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..