Brněnské oslavy republiky s rakouskými četníky

Brněnské oslavy republiky s rakouskými četníky

Sto let poté aneb Jak se v Brně vyhlašovala republika. Akce, která vzniká ve spolupráci Filharmonie Brno a Divadla Husa na provázku. Dne 29. října společně oslaví výročí vyhlášení samostatné republiky. Termín vychází z oficiálního vyhlášení republiky v Brně, které zde proběhlo se zpožděním jednoho dne. Akci doplní divadelní prohlídky Besedního domu.

„Ne, nespletli jsme se, akce se skutečně koná až devětadvacátého. Do Brna se totiž vlivem zmatků a nedokonalého spojení dostala zpráva až o den později. To málokdo ví. Stejně tak, jako že se o ní mnozí Brňané dozvěděli díky provolání z balkonu Besedního domu,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Právě Besední dům se proto stane dějištěm oslav, které se dají rozdělit na tři části: vnitřní, venkovní a setkání historiků v kavárně Praha v Brně. Akci předznamená už od rána dění na Komenského náměstí. „Dívky tam budou na šicím stroji sešívat z kousků látky vlajku a postupně ji instalovat pod střechu Besedního domu. Večer, kdy začnou hlavní oslavy, by tak měla viset – od střechy až po chodník,“ uvedl režisér Pavel Baďura. Jak naznačil, to hlavní se odehraje venku. Rakouští četníci, pěvecké sbory, koně, dobové kroje, sokolové, mládež, ti všichni si přijdou poslechnout vyhlášení samostatné republiky. „Z balkonu ho k nim pronesou brněnští mužové 29. října. A možná přijde i Mahen,“ doplnil Baďura.

Hlavní akci předcházejí speciální divadelní prohlídky Besedního domu. Lidé při nich projdou zákulisím i koncertním sálem a nahlédnou do doby před rokem 1918. „Jak a čím žil Besední dům Rakouska-Uherska? Jakou funkci plnil a kdo se v něm nacházel, jaké bylo Brno a čím žilo, to vše se dozví díky našim průvodcům,“ uvedl režisér prohlídek Jiří Honzírek. Doplnil, že například Josef Krasoslav Chmelenský ve svém dopise F. L. Čelakovskému píše: „Město Brno se mi právě nelíbí, ale tím více okolí brněnské, jemuž rovného já posud neviděl. (…) Ve městě je pro špatnou dlažbu chůze velmi nepříjemná, domy pro dřevěné střechy nebezpečné. V Brně, ač skoro každý česky i německy umí, přece se všude jen německy hovoří, a pro ten čas zde ještě půda pro češtinu zcela nepřipravena jest. A nejvíce mi bolí, že Brněnčan Čechům nepřeje, a na ně šilhavým okem hledí.“ Mimořádné prohlídky pro skupiny 40 osob začínají každou čtvrt hodinu od 17.00, poslední vstup v 18.15. Vstupenky jsou k dostání buď ve filharmonickém předprodeji nebo online

O okolnostech vzniku republiky se dozvíte více v kavárně Praha v Brně, kde je připravena beseda čtyř odborníků z Historického ústavu Filozofické fakulty MU: Jiřího Malíře, Libora Vykoupila, Jiřího Němce a Tomáše Dvořáka. „Besední dům, významný symbol českého národního života v Brně sehrál významnou roli také ve dnech, během nichž se v roce 1918 rodil československý stát. Právě zde večer a v noci 28. října probíhala schůze členů národního výboru poté, co se z různých kanálů dověděli o pražských událostech. Zde se protagonisté převratu domluvili na přebírání státní moci v Brně, které začalo následujícího dne, a i v dalším průběhu událostí se Besední dům stal místem důležitých jednání. Vyhlášení státu bylo v Brně oznámeno dne 29. října prostřednictvím Lidových novin. Oslavné manifestace se toho dne odehrávaly na více místech v centru města. Projevy pronesené z balkonu Besedního domu se pak do paměti města zapsaly jako symbolický moment vyhlášení nového státu v Brně,“ uvedl historik Tomáš Dvořák. Beseda začíná v 17.00 a vstupné na ni je dobrovolné.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Nejčtenější