Brno Contemporary Orchestra – zvuk a hudba tlumočená do znakového jazyka ve světové premiéře

Brno Contemporary Orchestra – zvuk a hudba tlumočená do znakového jazyka ve světové premiéře

Brněnský soubor Brno Contemporary Orchestra připravil ve spolupráci s vědeckým, popularizačním centrem Vida a společností Hands Dance program, který je věnován zvuku a hudbě v nejrůznějších interaktivních paralelách a interakcích. Ve skladbě Polaroidy Helmuta Oehringa vystoupí neslyšící vypravěčka Veronika Slámová. Ve světové premiéře a za přítomnosti autora – brněnského skladatele Edgara Mojdla, zazní kompozice Splavné proudy. V závěru večera Imaginární symfonie Petra Kofroně. Celý koncert bude tlumočen do českého znakového jazyka.

Pilířem existence je, že akce vyvolává reakci. A tak se BCO pokouší prozkoumat ono „spojující“ či „mezi“ akcí a reakcí, kde hledá vzrušující prostor interakce. Koncert je ohlášený na 24. dubna 2023 od 19:30 ve VIDA, science centru na brněnském výstavišti. 

Krátká a zábavná má být znějící socha Pendulum Music z roku 1968 od Steva Reicha. Jsou to čtyři obyčejné mikrofony pověšené nad čtyřmi obyčejnými reproduktory. Když se mikrofony rozhoupou, tak při přeletu nad reproduktorem sami sebe rozezní. Kinetická energie se na kyvadle předává a ztrácí a tak se jednotlivé kmity mění a rozcházejí až začnou všechny mikrofony společně hučet zastavené nad položenými reproduktory, a to je konec. Nic víc a nic míň než akce, která vyvolává reakci. 

Skladatel Helmut Oehring byl od dětství veden k hudbě a to i přesto, že oba jeho rodiče jsou neslyšící. Není to paradox, protože je zjevné, že znaková řeč u neslyšících má k hudbě či k jejímu zápisu mnohem blíž, než běžné písmo a text u slyšících. Je mnohem více imaginativní, otevřená a nespoutaná v zažitých představách. Zní mnohem svobodněji. Kompozice Helmuta Oehringa jsou plné expresivity, jsou technicky náročné a veskrze virtuózní, ale nic z toho není slyšet, jsou jakoby tiché, nikoliv však intenzitou, ale absencí zbytečného žvástu. Partitura kompozice Polaroids z roku 1996 je skutečným intermediem, jež je tlumočeno do světa hudebních zvuků a zároveň do metajazyka znakové řeči, kdy obé je stejně nejednoznačné. V roli sopranisty vystoupí Petr Pytlík a role vypravěčky Veronika Slámová.

John Cage nabídl poslech svých i našich imaginárních krajin, ale také zvuků, které nás obklopují. Nabádal k onomu panickému, nepoznanému a nepředpojatému poslechu – vyžadoval naši posluchačskou interakci rozhodující o tom, jakou reakci jeho hudební akce vyvolá. Petr Kofroň, u příležitosti potencionálních stých narozenin Johna Cage, vytvořil Imaginární symfonii, ve které očekává panický poslech ale již nikoliv zvuků, ale hudeb, které nás obklopují. Hudba se proměnila v hluk, jak píše Kundera, ale také se může proměnit v hudbu, jak dokazuje Kofroň.

Slovo „vida“ se v čeština používá jako citoslovce prozření, a tak je můžeme nahradit slovy jako „ejhle“ či „hle“. Zůstaňme však ve Vidě: „Důmyslné lidské výtvory jsou většinou určeny k užitku nebo k obdivu. Často zapomínáme, že pod nimi existuje hlubší podklad, na kterém jsou všechny založeny. Ten se neřídí cíli užitečnosti nebo poutání pozornosti, má svá vlastní pravidla: plynulost toku, vrstevnatost a schopnost sebeorganizace.“ napsal Edgar Mojdl o své kompozici Splavné proudy, která byla napsána přímo do prostoru Vidy pro BCO. A pokračuje: „Skladba Splavné proudy se snaží inspirovat těmito pravidly, plout v hudebním prostoru a vyhnout se užitečnosti a atraktivitě - chce vystihnout plynulost a absenci hierarchie. Když totiž zkoušíme v myšlenkách měnit u různých dějů měřítko časové i velikostní, zjistíme, že všechny proudy jsou v zásadě splavné.“ „Vida, konečně jsem to pochopil, bylo to tak snadné…“, píši já, coby budoucí posluchač, doplňuje Viktor Pantůček, dramaturg BCO a pokračuje:

„Ještě před pár měsíci byla předpona „inter“ nejhojněji využívána právě ve spojení s akcí (aktivitou) a poměrně hojně též s disciplínou či nacionalitou. Nyní se však zdá, že vzrušujícím prostorem není interakce, ale inter ve spojení s latinským légére (tedy znát, poznávat, číst, vědět) a přívlastkem umělá (umělá inteligence). Vždycky mě napadalo srovnání se stavebnicí LEGO, i když původ názvu je z dánského LEG GODT (dobře si hrát), se kterou je též možné vytvářet úžasná díla, ale nikdy nepřekročí to, že jsou z nepřeberného množství umělých „kostiček, ale možná to chce jenom, aby interakce byla dostatečně imaginativní.

PROGRAM 

INTERAKCE S VIDOU

24. duben 2023, 19:30, Vida! science centrum Brno

Steve Reich – Pendulum Music (1968)

Helmut Oehring – Polaroids pro neslyšící vypravěčku, kontratenoristu, 12 nástrojů a live electronics (1996)

Edgar Mojdl – Splavné proudy (objednávka BCO)

Petr Kofroň – Imaginární symfonie (2012)

Petr Pytlík zpěv

Veronika Slámová – neslyšící vypravěčka

Brno Contemporary Orchestra/ Pavel Šnajdr dirigent

Pavel Šnajdr/ foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Nejčtenější