Brno kulturní odeslalo nominace do dozorčích rad. Rozhodne Rada města Brna

Brno kulturní odeslalo nominace do dozorčích rad. Rozhodne Rada města Brna

Vedení města Brna již obdrželo nominace do dozorčích rad kulturních příspěvkových organizací, tedy největších brněnských divadel a Filharmonie Brno.

Brno kulturní je jednou z organizací, která navrhuje Radě města Brna členy a členky dozorčích rad kulturních příspěvkových organizací města.Volby, které předcházely nominacím byly veřejné a vícekolové. V prvním kole mohli lidé posílat své nominace prostřednictvím online formuláře nebo e-mailu. V kole druhém se sešli zástupkyně Brna kulturního a několik nezávislých odborníků a odbornic, kteří z navržených jmen vybrali jednotlivé kandidáty.

Do Rady Národního divadla je nominován David Lobpreis, který je kulturním manažerem působícím v současnosti na JAMU a Masarykově univerzitě, v minulosti vedl kulturní projekty také ve Znojmě. Dále René Adámek, bývalý ekonomický náměstek NdB, který upozornil na špatné hospodaření bývalého ředitele divadla Daniela Dvořáka. Do Městského divadla získal nominaci bývalý umělecký šéfa činohry Národního divadla v Praze Michal Dočekal. Do CEDu pak umělecký šéf Divadla Na zábradlí Petr Štědroň, který v minulosti působil v brněnské Redutě. Dále akademik a dramaturg Slováckého divadla v Uherském hradišti Libor Vodička. Do Filharmonie Brno pak ekonomický náměstek České filharmonie Ondřeje H. Matyáše.

Do dozorčích rad nominují členy a členky politické strany, Masarykova univerzita, JAMU a za nezřizované subjekty Brno kulturní. Veškeré nominace bude posuzovat Rada města Brna, která jmenuje dozorčí rady jednotlivých institucí. Rady budou mít 6 členů/členek, čtyřleté funkční období a účast v nich je finančně hodnocena v řádu tisícikorun za rok. V minulosti fungovala dozorčí rada pouze u Národního divadla Brno a Městského divadla Brno.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější