Brno směřuje do UNESCO. Pomůže mu hudba

Městské zastupitelstvo na svém zasedání právě schválilo kandidaturu Brna do prestižní Sítě kreativních měst UNESCO. Patronkou projektu je Magdalena Kožená.

Síť kreativních měst (UNESCO Creative Cities Network - UCCN) byla založena v roce 2004 s cílem sdružovat města z regionů celého světa. Podporuje a vytváří ideální prostředí pro spolupráci v oblasti kreativního průmyslu a zvyšuje sociální a ekonomický potenciál členských měst.

V současné době má Síť kreativních měst 69 členů z celého světa. Kreativní města zahrnují sedm odvětví - hudbu, literaturu, film, lidové umění a řemeslo, design, media art, gastronomii. Brno kandiduje do UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby, této skupině letos předsedá Bologna. Dále je součástí hudební sítě Glasgow, Gent, Sevilla, Mannheim, Hanover, asijské Hamamatsu, africká Brazzaville a jihoamerická Bogota.

Brno se profiluje jako místo, kde jsou významně zastoupeny všechny hudební žánry od klasické i soudobé hudby přes jazz, alternativu až po hudbu lidovou. Disponuje bohatou sítí renomovaných hudebních těles, množstvím hudebních událostí, aktivním publikem a rozvinutou muzikologickou a hudebně-vzdělávací základnou. Server Brno - město hudby vznikl jako informační portál, v němž nacházejí všechny tyto aktivity mediální prostor. Zároveň brněnská kulturní scéna čerpá a navazuje na bohatou historii plnou velkých osobností. Z nich je na prvním místě Leoš Janáček a mnozí další z oblasti hudby, ale i architektury, literatury a divadla a další.

Hlavním posláním UCCN je uznání kreativity jako strategického faktoru pro udržitelný rozvoj města. Posílení kreativity v daném kulturním odvětví, zlepšení přístupu pro obyvatele a jejich zapojení do kulturního života. Aby se město stalo členem UCCN, musí prostřednictvím přihlášky prokázat svoji schopnost přispívat k cílům Sítě. Členství je časově neomezeno. Přihlášku hodnotí odborníci UNESCO, nezávislí externí poradci, akademici a členská města. Konečné rozhodnutí o přijetí vydá v prosinci tohoto roku generální ředitelka UNESCO.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější