Cena města Brna pro Petra Fialu

Cena města Brna pro Petra Fialu

Včera, v úterý 21. ledna 2014 převzal Cenu města Brna za rok 2013 v oblasti hudby skladatel, dirigent a sbormistr Petr Fiala. Petr Fiala patří k výrazným osobnostem a reprezentantům soudobé hudební scény. V roce 1990 založil Český filharmonický sbor Brno a stal se jeho uměleckým šéfem. Stál také u zrodu Velikonočního festivalu duchovní hudby. „Jedině každodenní tvrdá a zodpovědná práce může vést k úspěchu. Moje současné plány jsou velmi prozaické. Vydržet umělecky i lidsky to náročné a vysoké tempo mé dosavadní činnosti, abych ve své práci i nadále nacházel radost a uspokojení, a aby Český filharmonický sbor Brno vydržel vnější i vnitřní tlaky a mohl i nadále přinášet do lidských duší krásu a pohodu,“ uvedl Petr Fiala.

Mezi nejvýznamnější úspěchy sboru patří prestižní evropská hudební cena v oblasti klasické hudby ECHO KLASSIK. Český filharmonický sbor Brno ji získal v roce 2007 jako jediný soubor z České republiky, a to hned ve dvou kategoriích. V široké mezinárodní konkurenci a ze 3000 přihlášených nahrávek byl Český filharmonický sbor Brno vyhlášen „Vokálním souborem roku 2007“ za nahrávku Duchovních motet Antona Brucknera. Současně získal cenu „Nejlepší nahrávka roku 2007“ společně s Beethoven Orchestrem Bonn za nahrávku oratoria Ference Liszta Christus. Významná ocenění získaly také další nahrávky. Die Weise von Liebe und Tod des Cornetts Christoph Rilke Paula Klenau byla nominována na prestižní dánskou cenu „Danish P2 Music Prize“ v kategorii symfonická nahrávka roku 2008.  Nahrávka skladby Bernda-Aloise Zimmermanna Requiem für einen jungen Dichter získala v lednu 2009 cenu německé kritiky – „Preis der Deutschen Schallplattenkritik“.

Kvalitu a hodnotu práce Petra Fialy vystihují slova ředitele České filharmonie Davida Marečka: „Petr Fiala je unikátní osobnost, člověk s jasným uměleckým cílem, jehož splnění dosáhl v míře nevídané. Český filharmonický sbor Brno, který založil a vybudoval od nuly, patří k nejužší světové špičce. Obsah téhle fráze si uvědomuji pokaždé, když mluvím se slavnými dirigenty či manažery nejlepších orchestrů a festivalů, kteří se předhánějí, kdo bude moci s Českým filharmonickým sborem Brno spolupracovat. Je skoro neuvěřitelné, v jakých podmínkách se mu podařilo vystavět těleso, které konkuruje těm nejlepším na světě a často s velkým přehledem vítězí.“ Český filharmonický sbor Brno v čele s Petrem Fialou patří dnes k nejlepším a nejvyhledávanějším profesionálním tělesům v Evropě. Sbor se zaměřuje především na oratorní, kantátový a v poslední době i operní repertoár všech období.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Zakladatel Českého filharmonického sboru Brno Petr Fiala dnes slaví sedmdesáté narozeniny. Kromě gratulace to pokládám za dobrou příležitost k rozhovoru o jeho práci současné, minulé i budoucí.  více

Provedení Requiem za mladého básníka ve Frankfurtu se odehrálo minulou neděli a setkalo se s bouřlivým ohlasem. Bylo by fantastické slyšet je někdy v Brně a myslím, že znovuzrozený Moravský podzim by se o to mohl pokusit.  více

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Nejčtenější