Cenu Gustava Broma získal bubeník a perkusista Václav Skála

24. květen 2021, 1:00

Cenu Gustava Broma získal bubeník a perkusista Václav Skála

Seznam nositelů Ceny Gustava Broma se rozrostl o další jméno. Jejím 24. nositelem se stal Václav Skála – český bubeník a perkusista. Do Orchestru Gustava Broma nastoupil v roce 1958 a působil v něm 28 let.

Cenu uděluje každoročně Český rozhlas Brno. Na výběru se podílejí hudebníci, publicisté, producenti, redaktoři či organizátoři festivalů. Symbolickou plastiku předala nositeli ředitelka Českého rozhlasu Brno Hana Ondryášová v sobotu 22. května v rámci koncertu ke stému výročí narození Gustava Broma. Ten se uskuteční pod širým nebem u lavičky Jaromíra Hniličky na palouku U buku mezi brněnskými Soběšicemi a Útěchovem. 

 „Letošní nositel Ceny Gustava Broma patří k těm, kteří měli mimořádnou možnost ovlivnit zvuk Bromova orchestru. Gustav Brom si ho vybral a přivedl v roce 1958. A Václav Skála potom pomáhal orchestru držet přesný rytmus celých 28 let,“ připomněla ředitelka Českého rozhlasu Brno Hana Ondryášová.

Prvním nástrojem Václava Skály byly housle, víc mu ale říkaly bicí nástroje, k nimž se dostal díky jednomu z členů orchestru plzeňského divadla. Když pak Skálu viděl a slyšel Gustav Brom, dal tehdy dvaadvacetiletému studentovi techniky nabídku, jakou šlo jen těžko odmítnout. Václav Skála pak zažil vrcholné jazzové období orchestru i jeho pozdější populárnější tvář s více než stovkou českých, slovenských i zahraničních zpěváků. „Skálovu bicí soupravu nebo bubny conga můžeme slyšet na deskách, kterých za tu dobu nahrál více než 1.200. Nepočítaně je pak titulů, které Bromův orchestr pořídil pro zvukový archiv brněnského rozhlasu. Podtrženo a sečteno, Václav Skála se podílel nepřeslechnutelně na významné části historie souboru. Gustav Brom stál v jeho čele plných 55 let – a polovinu té doby určoval tempo hudebního proudu právě Václav Skála,“ říká rozhlasový publicista a spoluorganizátor ceny Jan Dalecký.

Cena Gustava Broma je nejvýznamnějším oceněním jazzových hudebníků v České republice. Nápad udržet povědomí o osobnosti brněnské hudební scény dostal dva roky po Bromově smrti hudebník, dramaturg Bromova orchestru a vedoucí hudební redakce brněnského rozhlasu Max Wittmann. Zdůraznil tím, že Brom byl nejdéle působícím dirigentem jazzového orchestru v českých zemích (1940–1995).

„Uvážíme-li, že ty nejstarší dochované zvukové snímky byly pořízeny roku 1957 a stovky dalších pak obohacovaly rozhlasový archiv téměř čtyři desetiletí, je hned jasné, že význam Orchestru Gustava Broma je pro brněnský rozhlas a Brno jako takové zcela zásadní,“ připomíná Jan Dalecký. Orchestr se pod taktovkou Bromova nástupce Vlada Valoviče stal před osmi lety rezidenčním souborem Českého rozhlasu.

Foto Radek Bortlík (ČRo Brno)

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Nejčtenější