Český dirigent k českému zvuku. Jakub Hrůša je novým šéfdirigentem Bamberských symfoniků

Český dirigent k českému zvuku. Jakub Hrůša je novým šéfdirigentem Bamberských symfoniků

Jakub Hrůša se od sezóny 2016/17 stane v pořádí pátým šéfdirigentem a hudebním ředitelem předního německého orchestru Bamberští symfonikové – Bavorská státní filharmonie. Při dnešním dopoledním slavnostním aktu to za přítomnosti Jakuba Hrůši oznámili bavorský ministr umění Dr. Ludwig Spaenle a intendant orchestru Marcus Rudolf Axt.

Před brněnským rodákem Jakubem Hrůšou stály v čele orchestru takové osobnosti jako Joseph Keilberth, Eugen Jochum nebo Herbert Blomstedt. Na pozici šéfdirigenta střídá britského hudebníka Jonathana Notta, který vedl Bamberské symfoniky 16 let. Orchestr si vybral Hrůšu v silné mezinárodní konkurenci a uzavřel s ním pětiletý kontrakt s možností prodloužení. Jonathan Nott orchestr vedl od roku 2000, jeho éra proměnila orchestr v moderní těleso s výjimečným zvukem. Díky dynamické dramaturgii zařazující soudobou vážnou hudbu a silné abonentské základně se Bamberští symfonici stali respektovaným tělesem doma i ve světě.

„Mám opravdu nesmírnou radost, že se stávám šéfdirigentem Bamberských symfoniků,“ komentuje novinku Jakub Hrůša. „Ještě dříve než jsem měl možnost dirigovat tento skvělý orchestr, byl jsem jeho velkým obdivovatelem. Bamberští symfonikové jsou ztělesněním orchestrální kultury v každém slova smyslu. Orchestr má nadto své kořeny v Praze. Dýcháme stejný hudební vzduch, sdílíme kulturní zázemí, jsme si umělecky a historicky vzato velice blízcí.“

Přestože Jakub Hrůša umělecky působí na celém světe, stále spolupracuje také s domácími tělesy, jako je Česká filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava nebo Filharmonie Brno. S posledně jmenovanou provedl v uplynulé sezóně dva úspěšné koncerty v Brně – novoroční s klavíristou Ivem Kahánkem a open air v rámci loňského festivalu Špilberk. Pod názvem Symfonické tance zazněla díla Maurice Ravela, Leonarda Bernsteina nebo Sergeje Rachmaninova.

Historie Bamberských symfoniků je úzce svázána s českými zeměmi, orchestr dokonce považuje český zvuk za svoji „obchodní značku“. To úzce souvisí s německými hudebníky, kteří byli po válce nuceni opustit Československo – právě oni u zrodu Bamberských symfoniků stáli. Pocházeli z různých divadelních orchestrů z Prahy, Karlových Varů a Slezska. Prvním zázemím orchestru byla gotická budova bývalého dominikánského kláštera, v jehož křížové chodbě vznikly zásadní nahrávky s legendárními dirigenty jako Eugen Jochum, Horst Stein nebo Joseph Keilberth. Ohromující je zájezdová činnost Bamberských symfoniků. Za sedmdesát let své existence odehráli přes 6 500 koncertů, při nichž navštívili 500 měst v 60 zemích světa. Od roku 1993 sídlí v Koncertním a kongresovém centru a sídle orchestru na ostrově, který svými rameny tvoří řeka Regnitz.

Jakub Hrůša je stálým hostujícím dirigentem České filharmonie a hlavním hostujícím dirigentem Tokijského metropolitního symfonického orchestru. Mezi jeho nejnovější úspěchy patří debuty s Los Angeleskou filharmonií, Vídeňskými symfoniky a s napětím jsou očekávána Hrůšova vystoupení s Královským orchestrem Concertgebouw, Filharmonickým orchestrem milánské La Scaly a operní nastudování Janáčka a Pucciniho ve Vídeňské státní a Frankfurtské opeře. Hrůšovy první koncerty s Bamberskými symfoniky v této sezoně se odehrají mezi 12. a 15. listopadem 2015 v Bayreuthu, Schweinfurtu a Bamberce. V programu zazní skladatelé Josef Suk, Dmitrij Šostakovič, Hector Berlioz a Erkki-Sven Tüür.

Foto archiv Jakuba Hrůši

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Nejčtenější