Tradiční Novoroční koncert Filharmonie Brno – to je nejen oslava příchodu nového roku, ale také narozenin. Orchestr byl totiž ustaven k 1.lednu 1956, letos tedy slaví své osmašedesátiny. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představí česko-americký program v rytmu jazzu. Koncert v Janáčkově divadle začíná poněkud netypicky už v 19:00, tedy o hodinu dříve než v předešlých letech.
Kromě Nového roku a narozenin připomene pondělní večer ještě jednu událost: začátek Roku české hudby. Tak jsou nazývány roky končící čtyřkou, a to kvůli vysoké koncentraci výročí českých skladatelů. „Do nového roku vstoupíme lehčím krokem a optimisticky, abychom posluchače příjemně naladili. Doufáme, že se nám to bude dařit celý rok, do kterého přeji všem hodně štěstí, zdraví a tolik potřebného klidu,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Novoroční koncert proběhne 1. ledna 2024 v Janáčkově divadle, tentokrát začíná již v 19:00.
Propojení české a americké hudby začne velmi příhodně: Suitou A dur Antonína Dvořáka, které se přezdívá Americká podle místa jejího vzniku a který prozrazuje hned ve třetím taktu výrazná synkopa. Hudba plyne v kontrastech, ale uvolněně, jako by si chtěl autor od hektického New Yorku spíše odpočnout. Na Dvořáka naváže Koncert pro step a orchestr Mortona Goulda, obratného autora, který organicky mísil symfonickou a jazzovou hudbu. Jedná se o čtyřvětou skladbu, jejíž sólový rytmický part je vepsaný v partituře do notové osnovy hned nad smyčci. Ujme se ho choreografka a tanečnice Martina Konečná, která má na kontě mnoho titulů mistryně světa, Evropy i České republiky.
Po pauze zazní suita pro orchestr Porgy a Bess George Gershwina. „Jeho dílo v aranži Mortona Goulda vynechává z Gershwinovy opery zpěv a tím také přitahuje více pozornosti k čistě orchestrální stránce věci. Vokální linku předává různým nástrojům, ale v doprovodu zachovává vesměs originální sazbu včetně instrumentace,“ uvedl hudební publicista Boris Klepal.
Večer uzavře drobná pětiminutová skladba Le jazz Bohuslava Martinů, ve které se ozývají saxofony, tamburína a banjo. Spíš než jazz zde Martinů evokuje sladký zvuk evropských tanečních orchestrů.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..