Expozice nové hudby začíná v pondělí. Představí Chopina, kaligrafické partitury, zvuky Kalkaty i výkřiky klavíristy

Expozice nové hudby začíná v pondělí. Představí Chopina, kaligrafické partitury, zvuky Kalkaty i výkřiky klavíristy

Podtitulem 33. ročníku Expozice nové hudby je Nové ve starém, staré v novém – v umělecké tvorbě i její interpretaci. Propojení minulosti a současnosti je připraveno na sedm festivalových večerů. Program sestavil nový dramaturg Daniel Matej, který po několika letech na postu vystřídal Viktora Pantůčka.

„V posledních desetiletích je v západní kultuře zjevná tendence ohlížet se za minulostí. Umělci s ní pracují jako s materiálem, který přetvářejí do podoby, která má s ideály minulosti jen pramálo společného. Výrazně tomu přispěl i rozmach nových médií, kdy se minulost stává lehce zpracovatelnou a využitelnou,“ přiblížil hlavní myšlenku letošního ročníku Matej.

Pondělní zahajovací koncert Slzy nese název skladby Martina Smolky, která patřila k prvním výrazným československým projevům nostalgie pro ztracené minulosti. „Slzy tečou a nemohou přestat. Skladba napsaná skoro před čtyřiceti lety dluží něco minimal music a hodně polské postmoderní škole,“ popsal Smolka svoje dílo, při kterém poklidně vlnící se hudba roste až do vln, ze kterých nečekaně vytryskne citát z Čajkovského Patetické. Ze současné tvorby na koncertě zazní skladby Arvo Pärta, Víta Zouhara nebo La Monte Younga, v opozici pak dvě díla Beethovenova současníka Antonína Rejchy. To vše v podání Rejchova kvarteta, které jako jediné české smyčcové kvarteto hraje na dobové nástroje.

Úterní večer patří dominantní postavě polské avantgardy 60. a 70. let Zygmuntovi Krauzemu a jeho klavíru. Program Improvisation on Chopin kombinuje jeho skladby s díly Fryderyka Chopina. „Strávil jsem stovky možná tisíce hodin hraním jeho hudby až jsem se od ní začal přirozeně odchylovat a přidávat vlastní fráze, nové harmonie a rytmy. Mým záměrem bylo pokusit se slyšet jeho hudbu rozšířenou o dnešní zkušenosti,“ uvedl Krauze.

Projekt Charlie Chat spojí v imaginárním dialogu s Charliem Parkerem výrazného švýcarského trombonistu Rolanda Dahindena a brněnské seskupení Dust in the Groove Radima Hanouska. Hudebníci dají zvukovou podobu grafickým partiturám, do kterých mohou návštěvníci nahlédnout na výstavě ve foyer Besedního domu. Takový zápis umožňuje bezpočet variant, autorovo řízení ale zaručuje přímý přenos ducha skladby.

V české premiéře zazní o den později, tedy ve čtvrtek, skladba Wolfganga Rihma Et lux. „Když jsem ji slyšel poprvé, hned jsem zůstal jako omráčený, dávno mě hudba nezasáhla takovým silným a bezprostředním způsobem,“ uvedl Matej s tím, že latinská textová předloha requiem Rihmovi slouží jako podklad pro plynulý tok sérií hudebních meditací. Zhruba hodinovou kompozici provede soubor Cappella Mariana a fama Q.

Dvě české a jednu světovou premiéru přinese páteční večer s názvem Plugged, na kterém vystoupí eRikm, John Oswald a Ink Midget. Francouzský hudebník a výtvarník vystupující pod jménem eRikm kombinuje dotykovou obrazovku s laptopem a vytváří zvukovou smršť doplněnou o světelné efekty. Ve skladbě Idiosyncrasy se inspiruje vědeckými poznatky i poetickou zvídavostí, takže pod jeho rukama se zvuk stává hudbou, která posluchače přenese do ulic Bruselu či Kalkaty, jejichž zvuky promíchá s ruchy pobřežních pralesů Kostariky nebo Jižního Pacifiku. Kanaďan Oswald je mysteriózní postavou plundrující historii populární i nepopulární hudby a na festivalu se objeví ve své virtuální podobě. V české premiéře zazní jeho Shards from the Rascali Klepitoire, která využívá elektronického přenosu a transformuje již existující partitury do nových, ale přesto pro posluchače i hudebníka povědomých podob. Mladý bratislavský DJ Ink Midget přijede s performancí Tárrega Overdose založenou na předělávkách skladeb „otce klasické kytary“ Francisca Tárregy, ve které zkoumá paradox extrémní pohody vytvořené tyranem.

Sobota spojí staré a nové v podobě dvou výrazných dvojic zaměřených na interpretaci staré hudby – Kate Clark a Barbara Maria Willi – a hudby nové – Ronald Šebesta a Ivan Šiller – a v podobě neméně výrazné dvojice skladeb – Stockausenovy Tierkreis a Cageovy Four6. „Toto spojení bylo v podstatě jedním z prvních impulzů k tematickému zaměření letošního ročníku festivalu. Tierkreis a Four6, tedy skladby soudobé, doplní pak další dvě skladby, které umožní oběma dvojicím představit se ve své obvyklé poloze prostřednictvím děl svého klasického repertoáru.

Závěrečný koncert přinese čtyři koncertantní skladby, všechny v české premiéře. Na úvod Cageovu Fourteen s klavíristou Jaroslavem Šťastným. Mezinárodně uznávaný belgický klavírista Daan Vandewalle přednese dva klavírní koncerty: Concert pour piano et orchestre no. 2 – Aux fins des quelques siècles Clarence Barlowa, ve kterém kombinuje mechanický klavír a elektroniku, a Oswald´s First Piano Concerto by Tchaikovsky Johna Oswalda, kdy orchestr hraje známý part a sólista je od něj osvobozen do té míry, že se mu podřizuje dirigent i orchestr. Festival zakončí Krauzeho Piano Concerto No. 3 – Fragments of Memory. „Vyjadřuje bolest, není však agresivní, místo toho do něj proniká naděje. Sólový part obsahuje i divadelní prvek – klavírista vyslovuje a vykřikuje slova evokující pocity zmatku, nervozity a paniky a je tak obohacen o čistě lidský aspekt,“ říká Krauze, který v Brně svoje dílo provede osobně. Ve všech čtyřech skladbách se také představí orchestr pořádající Filharmonie Brno pod taktovkou Pavla Šnajdra.

Daniel Matej/ foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Nejčtenější