Festival Hortus Magicus rozezní a rozezpívá město Kroměříž

Festival Hortus Magicus rozezní a rozezpívá město Kroměříž

Jedenáctý ročník festivalu Hortus Magicus v Kroměříži nese podtitul Země česká, domov můj! Program je sestaven ve znamení celorepublikového tématu Roku české hudby v podání předních českých umělců. V rámci zahajovacího koncertu, kde zazní cyklus symfonických básní Má vlast, se netradičně představí umělci hned dvou orchestrů a to Moravské filharmonie Olomouc a Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Tomáše Netopila. Sobotní závěr patří první české opeře z pera Františka Škroupa, Dráteník. Festival letos trvá tři dny.

Festival opět nabídne hudebně-divadelní program, edukativní aktivity pro děti i tradiční floristické expozice. Návštěvníci se nově oproti loňskému roku dostanou do teprve nedávno otevřených zámeckých prostor 2. patra (Via Magnifica) a do Gardistky.

Od roku 2020 má festival jasně určující téma, kterému se následně přizpůsobuje program. „Letošní téma, Země česká, domov můj! jsme zvolili v souvislosti nejen s tématem „čtyřkového“ Roku české hudby, ale s letošním rokem se váže také 400. leté výročí narození biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, který se mimo jiné zasloužil o založení biskupské kapely a hlavně položil první základy hudebního kroměřížského archivu,“ uvádí Karel Valenta, manažer festivalu Hortus Magicus. „Návštěvníkovi přinášíme Rok české hudby po svém. Komorní programy nabídnou díla zapomenutých českých skladatelů či skladatelů s českými kořeny a také těch, jejichž rukopisy se nachází i v regálech již zmíněného archivu. Téma nejen češství, ale i domova se hluboce odráží přímo v hlavních večerních programech festivalu, neboť co může být více „české“, než Smetanova Má vlast a první česká opera Dráteník ,“ dodává Valenta a zároveň doplňuje, že festival neprezentuje pouze „český“ domov, ale jakékoliv místo, kam se člověk rád vrací a kde se cítí být doma.

Hlavními vrcholy letošního ročníku jsou hned dva programy a to symfonický cyklus Má vlast Bedřicha Smetany, která bude uvedena ne hudebníky jedné, ale hned dvou filharmonií a to Moravské filharmonie Olomouc a Filharmonie Bohuslava Martinů. Za dirigentský pult s taktovkou v ruce se postaví hlavní hostující dirigent České filharmonie, Tomáš Netopil. Sobotní večer návštěvníkovi nabídne první českou operu Dráteník z pera Františka Škroupa, která měla svou premiéru ve Stavovském divadle 2. února 1826. Dnešního nastudování se ujala režisérka Kateřina Křivánková, kostýmy a scénu připravila Sylva Marková. V hlavních rolích se představí Lenka Cafourková Ďuricová (Růžena), Marek Žihla (Vojtěch), Matúš Šimko (dráteník), Aneta Podracká (Liduška), Aleš Janiga (Květenský), Simeon Hána (Lána), Martin Vodrážka (Kůl) a Martin Mihál coby Chmelenský. Dílo zazní v historicky poučené interpretaci na dobové hudební nástroje či jejich repliky novým souborem pod vedením Marka Čermáka. Závěrečný koncert k poctě Karla z Lichtensteinu-Castelcorna zazní ve Sněmovním sále v podání souboru Capella Ornamentata pod uměleckým vedením Richarda Šedy od 15 hodin.

Festival ale nenabízí pouze hudební programy v zámeckých prostorách. Festival opět nabídne edukační aktivity ve spolupráci s Petrem Hudcem a Hanou Pokovou z NCZK a samozřejmě nebudou chybět floristické expozice, kterých se zhostí Pavla Trojanová a Jiří Martínek. Ty budou k vidění u sochy sv. Václava, v Giardinu a u Ruin. I zde ve floristice se promítne téma festivalu a expozice tak budou tvořeny převážně z typicky českých květin a bylin.

Komorní koncerty, které jsou letos situovány do Sněmovního sálu, za hlavními programy ani zdaleka nepokulhávají. Na festivalu letos vystoupí cembalista Jiří Havrlant a spolu s Michaelou Ambrosi (traverso a flétny) představí díla několika generací hudební rodiny Bendů, či Michaela Koudelková (různé typy zobcových fléten) představí spolu s Monikou Knoblochovou (cembalo) a Liborem Maškem (violoncello) tvorbu italských mistrů, jejichž díla jsou uchována v kroměřížském archivu.

Novinkou je otevření Podzámecké zahrady v rámci festivalu zdarma pro veřejnost. Magická Podzámecká zahrada nabídne program pro rodiče a děti skrze pohádky v podání souborů Toy Machine, Damúza či Mikro Teatro či skrze vyprávění příběhů Dominikou Šindelkovou, Harkétou Holou a Jiřím Pírko Šmirkem.

Festival nabízí návštěvníkovi jedinečnou možnost se v rámci jedné vstupenky dostat do všech přístupných zámeckých prostor,“ doplňuje Karel Valenta. Cílem je představit „zámek dokořán“, který dokonale propojí všechny prvky, které podporoval sám biskup Karel a to hudební díla, díla výtvarná, architekturu a hlavně umělce, který za danými mistrovskými díly stojí. „Hortus Magicus se nejen díky tomuto spojení může hrdě hlásit mezi nejvýraznější festivaly v České republice,“ dodává závěrem Valenta.

Tomáš Netopil/ foto archiv umělce

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Nejčtenější