Festival Hortus Magicus rozezní a rozezpívá město Kroměříž

Festival Hortus Magicus rozezní a rozezpívá město Kroměříž

Jedenáctý ročník festivalu Hortus Magicus v Kroměříži nese podtitul Země česká, domov můj! Program je sestaven ve znamení celorepublikového tématu Roku české hudby v podání předních českých umělců. V rámci zahajovacího koncertu, kde zazní cyklus symfonických básní Má vlast, se netradičně představí umělci hned dvou orchestrů a to Moravské filharmonie Olomouc a Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Tomáše Netopila. Sobotní závěr patří první české opeře z pera Františka Škroupa, Dráteník. Festival letos trvá tři dny.

Festival opět nabídne hudebně-divadelní program, edukativní aktivity pro děti i tradiční floristické expozice. Návštěvníci se nově oproti loňskému roku dostanou do teprve nedávno otevřených zámeckých prostor 2. patra (Via Magnifica) a do Gardistky.

Od roku 2020 má festival jasně určující téma, kterému se následně přizpůsobuje program. „Letošní téma, Země česká, domov můj! jsme zvolili v souvislosti nejen s tématem „čtyřkového“ Roku české hudby, ale s letošním rokem se váže také 400. leté výročí narození biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, který se mimo jiné zasloužil o založení biskupské kapely a hlavně položil první základy hudebního kroměřížského archivu,“ uvádí Karel Valenta, manažer festivalu Hortus Magicus. „Návštěvníkovi přinášíme Rok české hudby po svém. Komorní programy nabídnou díla zapomenutých českých skladatelů či skladatelů s českými kořeny a také těch, jejichž rukopisy se nachází i v regálech již zmíněného archivu. Téma nejen češství, ale i domova se hluboce odráží přímo v hlavních večerních programech festivalu, neboť co může být více „české“, než Smetanova Má vlast a první česká opera Dráteník ,“ dodává Valenta a zároveň doplňuje, že festival neprezentuje pouze „český“ domov, ale jakékoliv místo, kam se člověk rád vrací a kde se cítí být doma.

Hlavními vrcholy letošního ročníku jsou hned dva programy a to symfonický cyklus Má vlast Bedřicha Smetany, která bude uvedena ne hudebníky jedné, ale hned dvou filharmonií a to Moravské filharmonie Olomouc a Filharmonie Bohuslava Martinů. Za dirigentský pult s taktovkou v ruce se postaví hlavní hostující dirigent České filharmonie, Tomáš Netopil. Sobotní večer návštěvníkovi nabídne první českou operu Dráteník z pera Františka Škroupa, která měla svou premiéru ve Stavovském divadle 2. února 1826. Dnešního nastudování se ujala režisérka Kateřina Křivánková, kostýmy a scénu připravila Sylva Marková. V hlavních rolích se představí Lenka Cafourková Ďuricová (Růžena), Marek Žihla (Vojtěch), Matúš Šimko (dráteník), Aneta Podracká (Liduška), Aleš Janiga (Květenský), Simeon Hána (Lána), Martin Vodrážka (Kůl) a Martin Mihál coby Chmelenský. Dílo zazní v historicky poučené interpretaci na dobové hudební nástroje či jejich repliky novým souborem pod vedením Marka Čermáka. Závěrečný koncert k poctě Karla z Lichtensteinu-Castelcorna zazní ve Sněmovním sále v podání souboru Capella Ornamentata pod uměleckým vedením Richarda Šedy od 15 hodin.

Festival ale nenabízí pouze hudební programy v zámeckých prostorách. Festival opět nabídne edukační aktivity ve spolupráci s Petrem Hudcem a Hanou Pokovou z NCZK a samozřejmě nebudou chybět floristické expozice, kterých se zhostí Pavla Trojanová a Jiří Martínek. Ty budou k vidění u sochy sv. Václava, v Giardinu a u Ruin. I zde ve floristice se promítne téma festivalu a expozice tak budou tvořeny převážně z typicky českých květin a bylin.

Komorní koncerty, které jsou letos situovány do Sněmovního sálu, za hlavními programy ani zdaleka nepokulhávají. Na festivalu letos vystoupí cembalista Jiří Havrlant a spolu s Michaelou Ambrosi (traverso a flétny) představí díla několika generací hudební rodiny Bendů, či Michaela Koudelková (různé typy zobcových fléten) představí spolu s Monikou Knoblochovou (cembalo) a Liborem Maškem (violoncello) tvorbu italských mistrů, jejichž díla jsou uchována v kroměřížském archivu.

Novinkou je otevření Podzámecké zahrady v rámci festivalu zdarma pro veřejnost. Magická Podzámecká zahrada nabídne program pro rodiče a děti skrze pohádky v podání souborů Toy Machine, Damúza či Mikro Teatro či skrze vyprávění příběhů Dominikou Šindelkovou, Harkétou Holou a Jiřím Pírko Šmirkem.

Festival nabízí návštěvníkovi jedinečnou možnost se v rámci jedné vstupenky dostat do všech přístupných zámeckých prostor,“ doplňuje Karel Valenta. Cílem je představit „zámek dokořán“, který dokonale propojí všechny prvky, které podporoval sám biskup Karel a to hudební díla, díla výtvarná, architekturu a hlavně umělce, který za danými mistrovskými díly stojí. „Hortus Magicus se nejen díky tomuto spojení může hrdě hlásit mezi nejvýraznější festivaly v České republice,“ dodává závěrem Valenta.

Tomáš Netopil/ foto archiv umělce

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější