Festival Janáček Brno 2024 se ponese ve znamení Roku české hudby

Festival Janáček Brno 2024 se ponese ve znamení Roku české hudby

Mottem letošního festivalu je Bez hranic!…. Program zavede diváky na místa, kde česká hudba vznikala a nebo která byla inspirací. Tři festivalové týdny budou plné hudebních a divadelních zážitků. Vystoupí světoví interpreti jako Jakub Hrůša, Nicky Spence, Adam Plachetka, Josef Špaček, Robert Carsen, Christian Thielemann, Claus Guth a přední soubory Staatsoper Unter den Linden Berlin, Bamberger symphoniker nebo Pavel Haas Quartet.

“Festivalový program se v ročníku 2024 dotkne hvězdných výšin. Pomyslnou laťku kvality se během krátké doby podařilo zvednout na úroveň, která splňuje parametry prvořadé evropské kulturní události.” říká Martin Glaser, ředitel NdB. Závěr Roku české hudby vyvrcholí v Brně třemi týdny festivalu Janáček Brno 2024 nabitými hudebními a divadelními projekty v podání špičkových českých a zahraničních interpretů. Motto 9. ročníku festivalu Bez hranic!… inspirovala Janáčkova opera Výlety páně Broučkovy, kde se hlavní hrdina vydá na Měsíc i cestu časem do 15. století. Festival slavnostně zahájí nová inscenace Výlety páně Broučkovy v podání brněnského souboru, v režii Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost, a pod taktovkou šéfdirigenta Marko Ivanoviće. Na festival se po Zápisníku zmizelého na minulém ročníku vrací britský tenorista Nicky Spence, tentokrát v roli Matěje Broučka. “Nová festivalová produkce vzniká v koprodukci s Teatro Real Madrid a Staatsoper Unter den Linden Berlin, pro festival je to další významný krok k šíření méně uváděného Janáčkova díla na světových jevištích s předními interprety,” dodává Jiří Heřman, umělecký šéf opery NdB. Operu bude možné sledovat celosvětově 4. prosince 2024 na streamovací platformě Opera Vision. Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno bude letos probíhat od 1. do 24. listopadu 2024.

Operní řada nabídne průřez Janáčkovou tvorbou od jeho prvního operního úspěchu po dvě vrcholná díla. Vzácným hostem festivalu bude berlínský soubor Staatsoper Unter der Linden, který přiveze inscenaci Věci Makropulos v režii Clause Gutha, výherce ceny Opera Awards 2023 v kategorii Nejlepší režisér, a pod taktovkou hudebního ředitele Národního divadla Roberta Jindry. V roli Emilie Marty se představí laureátka dvou cen Grammy, německá sopranistka Dorothea Röschmann. Jenůfa je součástí programu v interpretaci čistě ženského inscenačního týmu. Pod vedením progresivní režisérky Veroniky Kos Loulové a v hudebním nastudování Anny Novotné Peškové, v koprodukci opery Moravského divadla Olomouc a Janáčkovy opery NdB a ve spolupráci s organizací Úsměv mámy. Příhody lišky Bystroušky oslaví 6. listopadu 100. výročí své světové premiéry. Na festival dorazí nová produkce Národního divadla moravskoslezského v režii izraelského choreografa Itzika Galiliho a v hudebním nastudování Marka Šedivého.

Liščí narozeninové blahopřání si připravil i brněnský soubor inscenací Jiřího Heřmana a Marko Ivanoviće s mimořádnými hosty – Kateřinou Kněžíkovou jako liškou Bystrouškou a Adamem Plachetkou v roli Revírníka, která festival slavnostně uzavře. Jeden z festivalových večerů bude patřit Davidu Radokovi a jeho interpretaci jedné z nejoblíbenějších českých oper – Dvořákovy Rusalky. Jako vyvrcholení Roku české hudby festival přinese i zřídka uváděná díla. Takovým je i opera Šarlatán brněnského skladatele Pavla Haase, která měla v roce 1938 v Mahenově divadle světovou premiéru. Již tradičně budou součástí festivalu i nová díla studentů JAMU. Rovněž dramaturgie koncertní řady je cele zaměřena na oblast české hudby a reflektuje stoleté výročí prvního Roku české hudby, vyhlášeného v roce 1924. Vedle důrazu na tvorbu Leoše Janáčka tak přinese na koncertech symfonických, komorních i na recitálech nejen díla českých skladatelů, jejichž životní data končí v české hudbě až mytickou čtyřkou – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Josef Suk – ale představí i další autory, např. Janáčkova oblíbeného žáka Pavla Haase.

Na festival se vrací i Jakub Hrůša, který k řadě ocenění získal titul Dirigent roku 2023 dle německého Opus Klassik, tentokrát se svým tělesem Bamberger Symphoniker, aby se představili s ryze českým programem, Janáčkovým Tarasem Bulbou, Sukovým Zráním a Dvořákovým Klavírním koncertem v provedení jedinečného klavíristy Daniila Trifonova. “Jedná se o program úvodního koncertu Roku české hudby, který se konal v lednu 1924, tehdy v provedení orchestru brněnského Národního divadla, brněnské konzervatoře a členy orchestru německého divadla,” uvádí dramaturg koncertní řady Jiří Zahrádka. Skladatelům spojeným s Brnem je věnován koncert Orchestru Janáčkovy opery NdB pod taktovkou Roberta Kružíka s houslistou Janem Mráčkem a Českým filharmonickým sborem, na jehož programu zazní Janáčkovo Putování dušičky, Zaklínání času Miloslava Ištvana a Kytice Bohuslava Martinů. Mimořádným hostem festivalu bude Staatskapelle Berlin, která se představí nejen v rámci inscenace Věci Makropulos, ale i na samostatném koncertu se svým novým šéfdirigentem Christianem Thielemannem.

Brněnské vily jsou nejen architektonickými skvosty, ale v rámci festivalu nabízí jedinečné spojení mimořádných míst s mimořádnými hudebními zážitky. Ke koncertům ve vile Tugendhat a Löw-Beer se nově připojí i vila Stiassni. Komorní koncerty opět rozezní i prostory Mahenova divadla a Reduty s předními interprety, jako jsou Josef Špaček, Pavel Haas Quartet, Adam Plachetka a další. Anglický Navarra String Quartet s tenoristou Nicky Spencem a klavíristkou Ladou Valešovou představí zásadní dílo české písňové tvorby – klavírní kvintet s tenorovým sólem Fata morgana Pavla Haase. Na programu nebudou chybět ani sborové a folklórní koncerty, např. folklorní koncert Opojen písní a Janáček všudybyl připomenou Janáčkův silný vztah k moravské lidové hudbě.

Mimo hlavní program je připravena i řada doprovodných akcí. K nim patří již tradiční výstavy v Památníku Leoše Janáčka i divadelních budovách, nebudou chybět ani dramaturgické úvody před představením, diskuse po představení či doprovodný program Turistického informačního centra, v rámci kterého si můžete s průvodcem projít janáčkovskou stezkou nebo se vydat na výlet do Janáčkových rodných Hukvald. Vůbec poprvé jsme doprovodný program obohatili také o čtyři jazzové podvečery, které se odehrají v brněnských funkcionalistických kavárnách ERA a Zemanova kavárna. Výjimečnost festivalu Janáček Brno 2024 podtrhuje jeho vizuální podoba, kterou na základě motta Bez hranic!… připravil přímo pro festival Petr Sís: “Měl jsem pocit, že jak se vítr točil nad Valašskem a Lašskem, uchvátil mladého Leoše Janáčka, aby ho nesl životem. Na hudebním nebi byl obláčkem lyrické svébytnosti a jeho krajina pocitů je možná svým způsobem nesdělitelná…“ Umělec je také autorem festivalové grafiky věnované 100. výročí opery Příhody lišky Bystroušky. 

Jakub Hrůša/foto Marian Lenhard

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější