Festival Janáček Brno 2024 ve znamení Roku české hudby

Festival Janáček Brno 2024 ve znamení Roku české hudby

Mottem letošního festivalu je Bez hranic!… Festival potrvá celé tři týdny a bude pomyslným vrcholem Roku české hudby. Program nabídne hudební a divadelní projekty v podání předních českých a zahraničních interpretů. Mimo hlavní program je připravena řada doprovodných akcí – tradiční výstavy v Památníku Leoše Janáčka nebo v divadelních budovách, edukativní akce pro školy či dramaturgické úvody před operními  produkcemi.

“Festivalový program se v ročníku 2024 dotkne hvězdných výšin. Pomyslnou laťku kvality se během krátké doby podařilo zvednout na úroveň, která splňuje parametry prvořadé evropské kulturní události. Jsem velmi rád, že význam festivalu ocenilo i Ministerstvo kultury ČR, se kterým jsme uzavřeli Memorandum o spolupráci, které nám zajistilo předvídatelné financování. Jedině tak je možno dosaženou úroveň udržet i do budoucna.” Martin Glaser, ředitel NdB.

Motto 9. ročníku festivalu Bez hranic!… inspirovala Janáčkova opera Výlety páně Broučkovy, kde se hlavní hrdina vydá na Měsíc i cestu časem do 15. století. Festival slavnostně zahájí nová inscenace Výlety páně Broučkovy v podání brněnského souboru, v režii Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost, a pod taktovkou šéfdirigenta Marko Ivanoviće. Na festival se po strhujícím provedení Zápisníku zmizelého na minulém ročníku vrací britský tenorista Nicky Spence, tentokrát v roli Matěje Broučka. “Nová festivalová produkce vzniká v koprodukci s Teatro Real Madrid a Staatsoper Unter den Linden Berlin, pro festival je to další významný krok k šíření Janáčkova díla na světových jevištích s předními interprety,” dodává Jiří Heřman, umělecký šéf opery NdB. Devátý ročník mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno se uskuteční v rámci Roku české hudby ve dnech 1. až 24. listopadu 2024 v Brně.

Operní řada nabídne průřez Janáčkovou tvorbou od jeho prvního operního úspěchu po dvě vrcholná díla. Vzácným hostem festivalu bude berlínský soubor Staatsoper Unter der Linden, který přiveze skvělou inscenaci Věci Makropulos v režii Clause Gutha oceněného v rámci Opera Award 2023 jako Režiséra roku a pod taktovkou hudebního ředitele Národního divadla Roberta Jindry. V roli Emilie Marty se představí laureátka dvou cen Grammy, německá sopranistka Dorothea Röschmann.

Její pastorkyňa se představí v interpretaci čistě ženského inscenačního týmu pod vedením progresivní režisérky Veroniky Kos Loulové a v hudebním nastudování Anny Novotné Peškové v koprodukci opery Moravského divadla Olomouc a Janáčkovy opery NdB a ve spolupráci s organizací Úsměv mámy.

Příhody lišky Bystroušky oslaví 6. listopadu 100. výročí své světové premiéry. Na festivalu se představí nová produkce Národního divadla moravskoslezského v režii izraelského choreografa Itzika Galiliho a v hudebním nastudování Marka Šedivého. Liščí narozeninové blahopřání si připravil i brněnský soubor inscenací Jiřího Heřmana a Marko Ivanoviće s mimořádnými hosty Kateřinou Kněžíkovou jako liškou Bystrouškou a Adamem Plachetkou v roli Revírníka. Jeden z festivalových večerů bude patřit Davidu Radokovi a jeho interpretaci jedné z nejoblíbenějších českých oper – Dvořákovy Rusalky. Jako vyvrcholení Roku české hudby festival přinese i zřídka uváděná díla. Takovým je i opera Šarlatán brněnského skladatele Pavla Haase, která měla v roce 1938 v Mahenově divadle světovou premiéru. Festivaloví diváci ji uvidí v režii Ondřeje Havelky a v podání ostravského operního souboru. Jako již tradičně budou součástí festivalu i nová díla studentů JAMU a komponovaný pořad brněnské Konzervatoře věnovaný skladatelce Vítězslavě Kaprálové.

Rovněž dramaturgie koncertní řady je cele zaměřena na oblast české hudby a reflektuje stoleté výročí prvního Roku české hudby, vyhlášeného v roce 1924. Vedle důrazu na tvorbu Leoše Janáčka tak přinese na koncertech symfonických, komorních i recitálech nejen díla českých skladatelů, jejichž životní data končí v české hudbě až mytickou čtyřkou – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Josef Suk – ale představí i další autory, např. Janáčkova oblíbeného žáka Pavla Haase, či skladatele mladších generací – Miloslava Ištvana, Luboše Fišera, Josefa Berga ad.

Na festival se vrací i Jakub Hrůša, který k řadě ocenění získal nejnověji titul Dirigent roku 2023 dle německého Opus Klassik, tentokrát se svým tělesem Bamberger Symphoniker, aby se představili s ryze českým programem, Janáčkovým Tarasem Bulbou, Sukovým Zráním a Dvořákovým Klavírním koncertem v provedení jedinečného klavíristy Daniila Trifonova. “Jedná se o program úvodního koncertu Roku české  hudby, který se konal v lednu 1924, tehdy v provedení orchestru brněnského Národního divadla, brněnské konzervatoře a členy orchestru německého divadla”, uvádí dramaturg koncertní řady Jiří Zahrádka.

Skladatelům spojeným s Brnem je věnován koncert Orchestru Janáčkovy opery NdB pod taktovkou Roberta Kružíka s houslistou Janem Mráčkem a Českým filharmonickým sborem, na jehož programu zazní Janáčkovo Putování dušičky, Zaklínání času Miloslava Ištvana a Kytice Bohuslava Martinů. Mimořádným  hostem festivalu bude Staatskapelle Berlin, která se představí nejen v rámci inscenace Věci Makropulos, ale i na samostatném koncertu se svým novým šéfdirigentem Christianem Thielemannem.

Ke koncertům ve vile Tugendhat a Löw-Beer se nově připojí i vila Stiassni, mimo jiné s programem Simony Šaturové a Marka Kozáka, recitálu Pavly Vykopalové, Karla Dohnala a Elišky Novotné, klavírního koncertu Jana Jiraského nebo Slovanských tanců v interpretaci Dua Ardašev. Komorní koncerty opět rozezní i prostory Mahenova divadla a Reduty s předními interprety, jako jsou Josef Špaček, Pavel Haas Quartet, Adam Plachetka a další. Anglický Navarra String Quartet s tenoristou Nicky Spencem a klavíristkou Ladou Valešovou představí zásadní dílo české písňové tvorby – klavírní kvintet s tenorovým sólem Fata morgana Pavla Haase.

Na programu nebudou chybět ani sborové a folklórní koncerty, např. Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka s programem složeným ze skladeb Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka, Jana Nováka a Luboše Fišera. Pěvecký sbor Gaudeamus s orchestrem Ensemble Opera Diversa rozezní baziliku Nanebevzetí Panny Marie duchovními skladbami Leoše Janáčka a dalších českých autorů. Folklorní koncerty Opojen písní a Janáček všudybyl zase připomenou Janáčkův silný vztah k moravské lidové hudbě. Bohatý písňový materiál v podání regionálních hudebníků doplní v projektu Magdaleny Múčkové ukázky moravských tanců a přehlídka tradičních krojů.

Výjimečnost festivalu Janáček Brno 2024 podtrhuje jeho vizuální podoba, kterou na základě motta Bez hranic!… připravil přímo pro festival Petr Sís: “Měl jsem pocit, že jak se vítr točil nad Valašskem a Lašskem, uchvátil mladého Leoše Janáčka, aby ho nesl životem. Na hudebním nebi byl obláčkem lyrické svébytnosti a jeho krajina pocitů je možná svým způsobem nesdělitelná…“ Umělec je také autorem festivalové grafiky věnované 100. výročí opery Příhody lišky Bystroušky.

Věc Makropulos – Staatopera Berlín/ foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Nejčtenější