Festival Janáček Brno 2024 ve znamení Roku české hudby

Festival Janáček Brno 2024 ve znamení Roku české hudby

Mottem letošního festivalu je Bez hranic!… Festival potrvá celé tři týdny a bude pomyslným vrcholem Roku české hudby. Program nabídne hudební a divadelní projekty v podání předních českých a zahraničních interpretů. Mimo hlavní program je připravena řada doprovodných akcí – tradiční výstavy v Památníku Leoše Janáčka nebo v divadelních budovách, edukativní akce pro školy či dramaturgické úvody před operními  produkcemi.

“Festivalový program se v ročníku 2024 dotkne hvězdných výšin. Pomyslnou laťku kvality se během krátké doby podařilo zvednout na úroveň, která splňuje parametry prvořadé evropské kulturní události. Jsem velmi rád, že význam festivalu ocenilo i Ministerstvo kultury ČR, se kterým jsme uzavřeli Memorandum o spolupráci, které nám zajistilo předvídatelné financování. Jedině tak je možno dosaženou úroveň udržet i do budoucna.” Martin Glaser, ředitel NdB.

Motto 9. ročníku festivalu Bez hranic!… inspirovala Janáčkova opera Výlety páně Broučkovy, kde se hlavní hrdina vydá na Měsíc i cestu časem do 15. století. Festival slavnostně zahájí nová inscenace Výlety páně Broučkovy v podání brněnského souboru, v režii Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost, a pod taktovkou šéfdirigenta Marko Ivanoviće. Na festival se po strhujícím provedení Zápisníku zmizelého na minulém ročníku vrací britský tenorista Nicky Spence, tentokrát v roli Matěje Broučka. “Nová festivalová produkce vzniká v koprodukci s Teatro Real Madrid a Staatsoper Unter den Linden Berlin, pro festival je to další významný krok k šíření Janáčkova díla na světových jevištích s předními interprety,” dodává Jiří Heřman, umělecký šéf opery NdB. Devátý ročník mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno se uskuteční v rámci Roku české hudby ve dnech 1. až 24. listopadu 2024 v Brně.

Operní řada nabídne průřez Janáčkovou tvorbou od jeho prvního operního úspěchu po dvě vrcholná díla. Vzácným hostem festivalu bude berlínský soubor Staatsoper Unter der Linden, který přiveze skvělou inscenaci Věci Makropulos v režii Clause Gutha oceněného v rámci Opera Award 2023 jako Režiséra roku a pod taktovkou hudebního ředitele Národního divadla Roberta Jindry. V roli Emilie Marty se představí laureátka dvou cen Grammy, německá sopranistka Dorothea Röschmann.

Její pastorkyňa se představí v interpretaci čistě ženského inscenačního týmu pod vedením progresivní režisérky Veroniky Kos Loulové a v hudebním nastudování Anny Novotné Peškové v koprodukci opery Moravského divadla Olomouc a Janáčkovy opery NdB a ve spolupráci s organizací Úsměv mámy.

Příhody lišky Bystroušky oslaví 6. listopadu 100. výročí své světové premiéry. Na festivalu se představí nová produkce Národního divadla moravskoslezského v režii izraelského choreografa Itzika Galiliho a v hudebním nastudování Marka Šedivého. Liščí narozeninové blahopřání si připravil i brněnský soubor inscenací Jiřího Heřmana a Marko Ivanoviće s mimořádnými hosty Kateřinou Kněžíkovou jako liškou Bystrouškou a Adamem Plachetkou v roli Revírníka. Jeden z festivalových večerů bude patřit Davidu Radokovi a jeho interpretaci jedné z nejoblíbenějších českých oper – Dvořákovy Rusalky. Jako vyvrcholení Roku české hudby festival přinese i zřídka uváděná díla. Takovým je i opera Šarlatán brněnského skladatele Pavla Haase, která měla v roce 1938 v Mahenově divadle světovou premiéru. Festivaloví diváci ji uvidí v režii Ondřeje Havelky a v podání ostravského operního souboru. Jako již tradičně budou součástí festivalu i nová díla studentů JAMU a komponovaný pořad brněnské Konzervatoře věnovaný skladatelce Vítězslavě Kaprálové.

Rovněž dramaturgie koncertní řady je cele zaměřena na oblast české hudby a reflektuje stoleté výročí prvního Roku české hudby, vyhlášeného v roce 1924. Vedle důrazu na tvorbu Leoše Janáčka tak přinese na koncertech symfonických, komorních i recitálech nejen díla českých skladatelů, jejichž životní data končí v české hudbě až mytickou čtyřkou – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Josef Suk – ale představí i další autory, např. Janáčkova oblíbeného žáka Pavla Haase, či skladatele mladších generací – Miloslava Ištvana, Luboše Fišera, Josefa Berga ad.

Na festival se vrací i Jakub Hrůša, který k řadě ocenění získal nejnověji titul Dirigent roku 2023 dle německého Opus Klassik, tentokrát se svým tělesem Bamberger Symphoniker, aby se představili s ryze českým programem, Janáčkovým Tarasem Bulbou, Sukovým Zráním a Dvořákovým Klavírním koncertem v provedení jedinečného klavíristy Daniila Trifonova. “Jedná se o program úvodního koncertu Roku české  hudby, který se konal v lednu 1924, tehdy v provedení orchestru brněnského Národního divadla, brněnské konzervatoře a členy orchestru německého divadla”, uvádí dramaturg koncertní řady Jiří Zahrádka.

Skladatelům spojeným s Brnem je věnován koncert Orchestru Janáčkovy opery NdB pod taktovkou Roberta Kružíka s houslistou Janem Mráčkem a Českým filharmonickým sborem, na jehož programu zazní Janáčkovo Putování dušičky, Zaklínání času Miloslava Ištvana a Kytice Bohuslava Martinů. Mimořádným  hostem festivalu bude Staatskapelle Berlin, která se představí nejen v rámci inscenace Věci Makropulos, ale i na samostatném koncertu se svým novým šéfdirigentem Christianem Thielemannem.

Ke koncertům ve vile Tugendhat a Löw-Beer se nově připojí i vila Stiassni, mimo jiné s programem Simony Šaturové a Marka Kozáka, recitálu Pavly Vykopalové, Karla Dohnala a Elišky Novotné, klavírního koncertu Jana Jiraského nebo Slovanských tanců v interpretaci Dua Ardašev. Komorní koncerty opět rozezní i prostory Mahenova divadla a Reduty s předními interprety, jako jsou Josef Špaček, Pavel Haas Quartet, Adam Plachetka a další. Anglický Navarra String Quartet s tenoristou Nicky Spencem a klavíristkou Ladou Valešovou představí zásadní dílo české písňové tvorby – klavírní kvintet s tenorovým sólem Fata morgana Pavla Haase.

Na programu nebudou chybět ani sborové a folklórní koncerty, např. Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka s programem složeným ze skladeb Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka, Jana Nováka a Luboše Fišera. Pěvecký sbor Gaudeamus s orchestrem Ensemble Opera Diversa rozezní baziliku Nanebevzetí Panny Marie duchovními skladbami Leoše Janáčka a dalších českých autorů. Folklorní koncerty Opojen písní a Janáček všudybyl zase připomenou Janáčkův silný vztah k moravské lidové hudbě. Bohatý písňový materiál v podání regionálních hudebníků doplní v projektu Magdaleny Múčkové ukázky moravských tanců a přehlídka tradičních krojů.

Výjimečnost festivalu Janáček Brno 2024 podtrhuje jeho vizuální podoba, kterou na základě motta Bez hranic!… připravil přímo pro festival Petr Sís: “Měl jsem pocit, že jak se vítr točil nad Valašskem a Lašskem, uchvátil mladého Leoše Janáčka, aby ho nesl životem. Na hudebním nebi byl obláčkem lyrické svébytnosti a jeho krajina pocitů je možná svým způsobem nesdělitelná…“ Umělec je také autorem festivalové grafiky věnované 100. výročí opery Příhody lišky Bystroušky.

Věc Makropulos – Staatopera Berlín/ foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Nejčtenější