Festivaly živého umění bez grantů. Ministerstvo je chce zařadit do rozpočtu

Festivaly živého umění bez grantů. Ministerstvo je chce zařadit do rozpočtu

Významné festivaly by měly získat peníze přímo ze státního rozpočtu. Nejistotu každoročního čekání na přidělení grantu se snaží odstranit nový program Ministerstva kultury.

Ministerstvo kultury v současné době dopracovává kritéria, na jejichž základě je možné festival do programu podpory zařadit. Patří mezi ně především rozpočet, umělecká kvalita, počet návštěvníků festivalu a jeho historie. Podle náměstkyně ministra kultury České republiky Kateřiny Kalistové program neubírá peníze z dosavadního grantového systému, ale přesouvá podporu festivalů do rozpočtu ministerstva.

Festivaly trápí nejen dlouhodobá podfinancovanost, ale především omezené možnosti uměleckého plánování v dostatečném předstihu. Příčinou je absence víceletých grantů a komplexního programu podpory živého umění. Právě tyto problémy byly hlavním tématem semináře, v jehož rámci také proběhla diskuse zástupců Ministerstva kultury ČR s odbornou veřejností z oblasti vážné a alternativní hudby, tance, divadla a ostatních žánrů živého umění.

Kateřina Kalistová o novém systému řekla: „Program státní podpory festivalů živého umění nesmí existovat na úkor grantů v rámci Kulturních aktivit, ale naopak by jim měl ulehčit oddělením rozpočtu na velké akce mimořádného významu. I proto je žádoucí vytvořit samostatný ukazatel v rozpočtu ministerstva.“ Yvona Kreuzmannová, viceprezidentka České asociace festivalů a ředitelka festivalu Tanec Praha zdůraznila význam živého umění a představila analýzy, na základě kterých byly stanoveny finanční požadavky vůči státnímu rozpočtu. Dále uvedla, že: „Podíl živého umění na celkovém rozpočtu ministerstva kultury by měl být rozhodně vyšší a to alespoň ve výši deseti procent, jedná se totiž o nejvíce podfinancovanou oblast ministerstva.“

Seminář pořádala místopředsedkyně Podvýboru pro kulturu Martina Berdychová a Česká asociace festivalů (ČAF), konal se 29. června 2015 v prostorách Poslanecké sněmovny.

Česká asociace festivalů byla založena na jaře letošního roku, její prezidentkou je ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová. V současnosti sdružuje festivaly Colours of Ostrava, Hudební festival Znojmo, Jazzfest Brno, Mezinárodní hudební festival Brno (Moravský podzim), Mezinárodní hudební festival 13 měst Concentus Moraviae, Struny podzimu a Tanec Praha. Posláním ČAF je sjednocení zásadních požadavků svých institucím Evropské unie, vládě, parlamentu i ministerstva kultury, regionálním a místním správám a prosazování potřebných dílčích legislativních, systémových a ekonomických změn.ČAF má zájem na dokončení práce na Programu pro festivaly Ministerstva kultury ČR pro celou oblast živého umění.

Na přípravě programu s Ministerstvem kultury spolupracovala také Asociace hudebních festivalů, která se zaměřuje výhradně na vážnou hudbu. Na závěr semináře bylo schváleno komuniké, které bude předloženo zástupcům ministerstva kultury, Poslanecké sněmovny, Senátu i odborné veřejnosti.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější