Filharmonie Brno a Zlé buňky. Poslední koncert abonentního cyklu Klasicky i moderně

10. květen 2019, 1:00

Filharmonie Brno a Zlé buňky. Poslední koncert abonentního cyklu Klasicky i moderně

Zlé buňky (Böse Zellen), tak zní název klavírního koncertu Thomase Larchera (1963), který zazní příští týden v Besedním domě a to v české premiéře. Autor se při jeho komponování inspiroval stejnojmenným filmem rakouské režisérky Barbary Albertové. Koncert řídí Nicholas Milton. Dílo Thomase Larchera zazní hned dvakrát, před oběma koncerty proběhne také setkání s dramaturgem Vítězslavem Mikešem, který posluchače uvede do světa připravovaných skladeb. 

Larcher okomentoval své dílo následovně: „Film mi neposkytl žádnou dějovou představu jako program, ale s jeho pocitem jsem se dlouhé měsíce snažil zachytit horizontální strukturu lidského života, tedy určit a pojmenovat směr, jímž se má, nebo by se mohl, vyvíjet a naplnit“.

Ve zhruba dvacetiminutovém koncertu budou bicisté hrát například na prázdný barel, někteří žesťaři naopak zastanou práci bicitů. Za klavír usedne čtyřiadvacetiletý rakouský pianista Aaron Pilsan, mimořádně talentovaný hudebník, který vystupuje na světových pódiích a spolupracuje s mnoha autory, například právě s Larcherem. Ten ve svých dílech s oblibou využívá netradiční bicí nástroje. Před dvěma týdny měla americkou premiéru jeho symfonie Kenotaph (Prázdný hrob) věnovaná uprchlíkům, kteří utonuli ve Středozemním moři. I v ní hrají bicisté na prázdné barely nebo nástroje evokující bouři. Skladu premiéroval s Newyorskou filharmonií Semjon Byčkov, šéfdirigent České filharmonie.

Larcherova skladba v Brně zazní ve čtvrtek a v pátek 16. a 17. května jako poslední koncert abonentního cyklu „Klasicky i moderně“. Na úvod jsou připraveny Tance z Galanty maďarského skladatele Zoltána Kodályho, které zhudebňují jeho vzpomínky na místo, kde prožil dětství. „Hrávala tam slavná cikánská kapela, což byl vlastně první symfonický zvuk, který dolehl k mým uším,“ popsal svoji symfonii Kodály. Šestnáctiminutové ucelené symfonické dílo se skládá z pěti částí, ve kterých zachovává tradiční strukturu verbuňků střídajících pomalé a rychlé části. V druhé půli večera zazní Symfonie č. 4 Roberta Schumanna, jednoho ze zakladatelů generace romantiků. Schumann ji věnoval jako dárek k narozeninám své manželce Claře.

Filharmonie Brno uvede koncert pod taktovkou Nicholase Miltona, generálního hudebního ředitele v Göttingenu, uměleckého ředitele a šéfdirigenta orchestrů v australské Canbeře a Willoughby. Před oběma koncerty je pro posluchače připraveno setkání, v rámci kterých dramaturg Vítězslav Mikeš představí zajímavosti o skladbách, které je později čekají v sále. Setkání se koná od 18.15 do 19.00 v ředitelském salonku Besedního domu, kvůli omezené kapacitě je potřeba se předem přihlásit na e-mailu info@filharmonie-brno.cz. Vstupenky na oba večery jsou k dostání v předprodeji nebo online. 

Nicholas Milton/ foto archiv Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Nejčtenější