Filharmonie Brno dnes a zítra uvede Páté symfonie Kabeláče a Šostakoviče

Filharmonie Brno dnes a zítra uvede Páté symfonie Kabeláče a Šostakoviče

Dvě páté symfonie. Dvě velká „románová dramata“ vypovídající o pohnuté době. Dva existenciální symfonické monumenty, které patří k vůbec nejzdařilejším příkladům tohoto žánru v české a ruské hudbě 20. století. To je koncert, který Filharmonie Brno uvádí dnes a zítra pod názvem Kabeláč & Šostakovič: #5. Sólového patru sopránu beze slov se ujme Jana Šrejma Kačírková.

„Jedná se o skladby beze slov, které ovšem ve své době „řekly“ vše a nenechávají člověka chladným dodnes. Přestože Kabeláčova vokální symfonie vyniká efektním a velmi náročným sopránovým sólem, nezazní v ní jediné slovo. Je to jisté pojítko se Šostakovičovou Pátou ve smyslu, jak se o ní kdysi vyjádřil Boris Pasternak, když poznamenal: Stačí si jen pomyslet: řekl vše a nic mu za to neudělali…,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Podle muzikologa Jana Špačka obě symfonie křičí do světa své humanistické poselství, a přitom jsou až vyzývavě němé: Kabeláč využívá sólový soprán jako neartikulovaný instrument, Šostakovič po veřejném odsouzení opouští žánr opery, v němž exceloval, a rezignuje na práci se zhudebněným textem. „Když jsme plánovali sezonu, vůbec jsme netušili, jak bude tento koncert v době uvedení aktuální svým sdělením,“ podotkla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

V první půli večera pod taktovkou Roberta Kružíka zazní Symfonie č. 5 b moll „Drammatica“ Miloslava Kabeláče. Sopránového partu se ujme Jana Šrejma Kačírková. „Je to obrovská výzva, nesmírně náročný part, ve kterém se člověk nemůže opřít o jediné slovo. O to těžší je pochopitelně dát skladbě výraz, jaký autor zamýšlel,“ uvedla Kačírková. Sopranistka je držitelkou několika prestižních ocenění, mimo jiné dvou cen Thálie. „Kabeláč se navzdory tomu, jak je krásný, hraje velmi málo, dlouho tuto symfonii lidé neslyšeli a nejspíše ani neuslyší, takže by si tuto příležitost neměli nechat ujít,“ zdůraznila.

Filharmonie Brno v posledních letech zařazuje Kabeláče do programu pravidelně, obrovský úspěch sklidila například jeho Symfonie č. 8 Antifony na Moravském podzimu před pěti lety. „Je to autor, který teprve čeká na své objevení. Podobně jako třeba Jan Novák, kterého také uvádíme pravidelně. Oba patří ke klíčovým postavám české hudby 20. století, ale jsou hraní pohříchu málo. Oba je pojí také jejich neústupnost režimu, zásadovost, kterou nikdy neporušili,“ upozornil Mikeš. Symfonie č. 5 byla premiérována v roce 1961 brněnskou rodačkou Libuší Domanínskou a Českou filharmonií pod taktovkou Karla Ančerla. „Pro mě to byl nejtěžší pěvecký výkon v mém životě, hlavně vydržet ten nápor zkoušek i koncert fyzicky i psychicky. Těžko můžu rozebírat toto dílo, ale jedno vím jistě, že je to hudba srdce, pulzující životem,“ vzpomínala Domanínská.

Druhá půle večera patří Symfonii č. 5 d moll Dimitrije Šostakoviče z roku 1937. Patří mezi nejsilnější umělecké výpovědí o době, ve které vznikla, tedy o době stalinistických čistek. „Neexistovala v Leningradě rodina, která by o někoho nepřišla. O otce, o syna, a když to nebyl člen rodiny, tak blízký přítel. Každý pro někoho plakal. Ale musel plakat potichu, pod přikrývkou. Nikdo jiný si toho nesměl všimnout. Každý se bál každého. Zármutek nás drtil a rdousil. Rdousil všechny, i mě. Musel jsem ho převést do hudby, cítil jsem to jako dluh a povinnost. Musel jsem napsat requiem za všechny ty, kteří zahynuli, za všechny umučené,“ vyjádřil Šostakovič ve svých memoárech. Dílo tehdy sklidilo obrovský úspěch. „Publikum přítomné na premiéře v leningradské filharmonii vycítilo, že je svědkem něčeho mimořádného: půlhodinové ovace nebraly konce,“ zdůraznil Mikeš.

Podle Špačka Šostakovič přemýšlel, jak se zavděčit propagandistickým požadavkům moci a zároveň skrytě hrát roli umělce sdílejícího utrpení se svým národem. „Především vycházel z bombastického závěru v dur, který měl zastínit temné tóny zbytku symfonie. Oproti dřívějším skladbám zásadně umírňuje svůj jazyk, přesto tu však dosáhl svého i jako kronikář tragické doby. Vzniká rafinované dílo, které nemá slabinu, přestože perfektně pasuje na různé ideové výklady,“ uvedl Špaček.

Koncert, který se měl uskutečnit v minulé sezoně, patří k jedněm z těch, které filharmonie zařadila na program i letos, protože o něj nechtěla posluchače připravit. Uskuteční se dnes a zítra, tedy ve čtvrtek a pátek v Janáčkově divadle, začíná vždy v 19:00.

Jana Šrejma Kačírková/ foto archiv pěvkyně

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kabeláč & Šostakovič: #5

12.5.2022, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Kabeláč & Šostakovič: #5

13.5.2022, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Nejčtenější