Filharmonie Brno dnes a zítra uvede Páté symfonie Kabeláče a Šostakoviče

Filharmonie Brno dnes a zítra uvede Páté symfonie Kabeláče a Šostakoviče

Dvě páté symfonie. Dvě velká „románová dramata“ vypovídající o pohnuté době. Dva existenciální symfonické monumenty, které patří k vůbec nejzdařilejším příkladům tohoto žánru v české a ruské hudbě 20. století. To je koncert, který Filharmonie Brno uvádí dnes a zítra pod názvem Kabeláč & Šostakovič: #5. Sólového patru sopránu beze slov se ujme Jana Šrejma Kačírková.

„Jedná se o skladby beze slov, které ovšem ve své době „řekly“ vše a nenechávají člověka chladným dodnes. Přestože Kabeláčova vokální symfonie vyniká efektním a velmi náročným sopránovým sólem, nezazní v ní jediné slovo. Je to jisté pojítko se Šostakovičovou Pátou ve smyslu, jak se o ní kdysi vyjádřil Boris Pasternak, když poznamenal: Stačí si jen pomyslet: řekl vše a nic mu za to neudělali…,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Podle muzikologa Jana Špačka obě symfonie křičí do světa své humanistické poselství, a přitom jsou až vyzývavě němé: Kabeláč využívá sólový soprán jako neartikulovaný instrument, Šostakovič po veřejném odsouzení opouští žánr opery, v němž exceloval, a rezignuje na práci se zhudebněným textem. „Když jsme plánovali sezonu, vůbec jsme netušili, jak bude tento koncert v době uvedení aktuální svým sdělením,“ podotkla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

V první půli večera pod taktovkou Roberta Kružíka zazní Symfonie č. 5 b moll „Drammatica“ Miloslava Kabeláče. Sopránového partu se ujme Jana Šrejma Kačírková. „Je to obrovská výzva, nesmírně náročný part, ve kterém se člověk nemůže opřít o jediné slovo. O to těžší je pochopitelně dát skladbě výraz, jaký autor zamýšlel,“ uvedla Kačírková. Sopranistka je držitelkou několika prestižních ocenění, mimo jiné dvou cen Thálie. „Kabeláč se navzdory tomu, jak je krásný, hraje velmi málo, dlouho tuto symfonii lidé neslyšeli a nejspíše ani neuslyší, takže by si tuto příležitost neměli nechat ujít,“ zdůraznila.

Filharmonie Brno v posledních letech zařazuje Kabeláče do programu pravidelně, obrovský úspěch sklidila například jeho Symfonie č. 8 Antifony na Moravském podzimu před pěti lety. „Je to autor, který teprve čeká na své objevení. Podobně jako třeba Jan Novák, kterého také uvádíme pravidelně. Oba patří ke klíčovým postavám české hudby 20. století, ale jsou hraní pohříchu málo. Oba je pojí také jejich neústupnost režimu, zásadovost, kterou nikdy neporušili,“ upozornil Mikeš. Symfonie č. 5 byla premiérována v roce 1961 brněnskou rodačkou Libuší Domanínskou a Českou filharmonií pod taktovkou Karla Ančerla. „Pro mě to byl nejtěžší pěvecký výkon v mém životě, hlavně vydržet ten nápor zkoušek i koncert fyzicky i psychicky. Těžko můžu rozebírat toto dílo, ale jedno vím jistě, že je to hudba srdce, pulzující životem,“ vzpomínala Domanínská.

Druhá půle večera patří Symfonii č. 5 d moll Dimitrije Šostakoviče z roku 1937. Patří mezi nejsilnější umělecké výpovědí o době, ve které vznikla, tedy o době stalinistických čistek. „Neexistovala v Leningradě rodina, která by o někoho nepřišla. O otce, o syna, a když to nebyl člen rodiny, tak blízký přítel. Každý pro někoho plakal. Ale musel plakat potichu, pod přikrývkou. Nikdo jiný si toho nesměl všimnout. Každý se bál každého. Zármutek nás drtil a rdousil. Rdousil všechny, i mě. Musel jsem ho převést do hudby, cítil jsem to jako dluh a povinnost. Musel jsem napsat requiem za všechny ty, kteří zahynuli, za všechny umučené,“ vyjádřil Šostakovič ve svých memoárech. Dílo tehdy sklidilo obrovský úspěch. „Publikum přítomné na premiéře v leningradské filharmonii vycítilo, že je svědkem něčeho mimořádného: půlhodinové ovace nebraly konce,“ zdůraznil Mikeš.

Podle Špačka Šostakovič přemýšlel, jak se zavděčit propagandistickým požadavkům moci a zároveň skrytě hrát roli umělce sdílejícího utrpení se svým národem. „Především vycházel z bombastického závěru v dur, který měl zastínit temné tóny zbytku symfonie. Oproti dřívějším skladbám zásadně umírňuje svůj jazyk, přesto tu však dosáhl svého i jako kronikář tragické doby. Vzniká rafinované dílo, které nemá slabinu, přestože perfektně pasuje na různé ideové výklady,“ uvedl Špaček.

Koncert, který se měl uskutečnit v minulé sezoně, patří k jedněm z těch, které filharmonie zařadila na program i letos, protože o něj nechtěla posluchače připravit. Uskuteční se dnes a zítra, tedy ve čtvrtek a pátek v Janáčkově divadle, začíná vždy v 19:00.

Jana Šrejma Kačírková/ foto archiv pěvkyně

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kabeláč & Šostakovič: #5

12.5.2022, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Kabeláč & Šostakovič: #5

13.5.2022, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Nejčtenější