Už zítra čeká Filharmonii Brno výjimečný koncert – programem i tím, kolika cestami se může dostat k posluchačům. V rámci festivalu Mendel 2022 zahraje orchestr Janáčkovu Glagolskou mši a ve světové premiéře uvede skladbu, kterou arménský autor Tigran Mansurjan složil na objednávku filharmonie a festivalu. Mansurjan bude prvnímu provedení svého díla s názvem Orhnerg – Navapet Bari (Hymnus – Dobrý kapitán) osobně přítomen.
Koncert se uskuteční v pátek 22. července v 19:00 v bazilice na Starém Brně pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Vzhledem k očekávanému velkému zájmu se bude živě streamovat na hlavní podium před bazilikou, na sociální sítě a živě ho vysílá také Český rozhlas Vltava. „Streamování koncertu ven je ve světě běžná záležitost, my jsme jedni z prvních, kdo to u nás vyzkouší. Ze zkušeností i ohlasů víme, že venkovní posluchači si atmosféru vždy hodně chválí, někteří koncert pojímají třeba jako piknik, berou si i slunečníky, deky, víno. Samozřejmostí je špičková kvalita zvuku i obrazu, kterou zaručujeme i u nás v Brně,“ uvedl Matěj Hollan z organizačního týmu Mendel Festivalu.
Na úvod koncertu zazní Mansurjanův Hymnus. „Jsem pyšná na vztahy, které máme s mnoha současnými světovými autory. V případě Tigrana Mansurjana je to vztah opravdu blízký a intenzivní. Stejně jako my, i on vzpomíná na českou premiéru Requiem, kterou publikum v Besedního domě odměnilo po dva večery neskutečnými ovacemi. I proto rád souhlasil s touto objednávkou,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
Mansurjan psal svůj hymnus s vědomím, že zazní v bazilice, kterou navštívil a jejíž atmosféra na něj silně zapůsobila. „Janáčkovo dílo miluji, celé. Je pro mě velká čest, že Hymnus zazní v místech, kde on hrál na varhany. Stejně tak je velká čest skládat poctu Mendelovi. Jsem ohromen jeho životem i prací – oddaností víře i vědě, jeho houževnatostí. Než jsem začal psát, ponořil jsem se do jeho životopisu… a bylo mi jasné, že než vstoupím do sfér skladatelského umění, musím jít do hlubin víry, do hlubin lidské duše, podstaty, kde je ukryta všechna individualita – a pokusit se ji hudebně vyjádřit. Lidstvo odpradávna ví, že dítě vypadá jako jeden z rodičů, nebo jako oba, do doby Mendela to ale nikdy nebylo téma pro výuku ve školách, pro vědu,“ uvedl Mansurjan.
Při komponování bral v potaz, že jeho Hymnus zazní před Glagolskou mší. „Je mocná, plná dynamiky. Proto jsem se vydal opačným směrem, směrem tichým, introspektivním. Vybral jsem dva hymny arménských duchovních z 5. století a zhudebnil je pro sólisty, sbor a malý orchestr. Vybral jsem tvar skromný, asketický s důrazem na hodnoty, které lidstvo prožívá po staletí, někdy na výsluní zájmu, někdy na jeho okraji,“ doplnil.
Glagolská mše patří k zásadním duchovním dílům Leoše Janáčka. „Přestože ji zkomponoval až na sklonku života, ke kořenům jejího vzniku se musíme vrátit do jeho dětství, kdy jako malý chlapec nastoupil coby fundatista do augustiniánského kláštera na Starém Brně a ocitl se tak přímo v centru cyrilometodějského hnutí, souvisejícího také s národně obrozeneckými snahami,“ uvedl muzikolog Jiří Zahrádka. Glagolská mše, označovaná jako jedna z vrcholných duchovních kompozic 20. století vznikla v srpnu 1926 během tří týdnů v Luhačovicích. Premiéra se konala o rok později, 5. prosince 1927, v sále brněnského Stadionu. Koncert byl s velkým úspěchem živě přenášený v rozhlase, jak o tom svědčí kritika vyzdvihující především svérázné zpracování mešního textu, který Janáček „rozřešil zcela svým způsobem: naprosto bez tradice, ba proti tradici”. Z recenzí je zřejmé, že skladba působila strhujícím dojmem. Krátce po premiéře však Janáček Glagolskou mši ještě přepracoval a toto znění pak vyšlo také tiskem.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..