Flétnistka Martina Komínková připravuje multižánrový projekt Prorok větru. Podporu hledá na Hithitu

Flétnistka Martina Komínková připravuje multižánrový projekt Prorok větru. Podporu hledá na Hithitu

Flétnistka a pedagožka Martina Komínková nyní připravuje autorský projekt Prorok větru, který vzniká na motivy stejnojmenné novely italského spisovatele Stefana Biavaschiho. Autorem hudby i hlavní protagonistkou je sama Komínková. Projekt čekají dvě premiéry, jedna v jejím domovském Brně a druhá v Itálii. Finanční podporu nyní Komínková hledá na webovém portálu Hithit, přispět můžete do 29. května 2019.

Prorok větru vypráví o proroku Nátanovi, flétnistovi, který hrával lidem a těšil je hudbou. Jednoho dne ztratil inspiraci a smysl svého poslání. Právě o tomto vnitřním boji hovoří chystaný projekt. První části příběhu dominují tři temné elementy: Bolest, Mraky a Zapomnění. Ve druhé části se však vše v dobré obrátí, Nátan prozře a temnotu vystřídá Poznání, Pravda a Svoboda. Atmosféru celého příběhu dotvářejí jednotlivé videoprojekce. Součástí každého představení bude také částečná hudební improvizace. Komínková vystřídá celou řadu fléten, zpěv, ale také netradiční nástroje jako například zvonkohru Koshi. Kromě improvizace využívá i hudební techniku a efekty Delay. Úryvky z knihy zazní prostřednictvím uměleckého přednesu ze záznamu. Vše vzniká pod režijním vedením Emanueli Pantana.

Italská premiéra projektu je ohlášena na 2. června 2019, česká na podzim 2019 v Brně. Projekt můžete podpořit do 29. května 2019 zde.

Martina Komínková/ foto archiv umělce

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Nejčtenější