Hudební Oči Brna: Zdeněk Zouhar

Hudební Oči Brna: Zdeněk Zouhar

Tématem další výstavy z cyklu Oči Brna v Moravské zemské knihovně je skladatel, muzikolog a knihovník Zdeněk Zouhar (1927–2011), který by se v letošním roce dožil 90 let.

Nedožité životní jubileum Zdeňka Zouhara připomene výstava Zdeněk Zouhar. Skladatel, muzikolog, knihovník. Návštěvníkům výstavy bude Zdeněk Zouhar představen nejen jako knihovník a pořadatel koncertů, na nichž zároveň účinkoval coby interpret, ale také jako skladatel, propagátor díla Bohuslava Martinů, hudební dramaturg brněnského rozhlasu a pedagog Janáčkovy akademie múzických umění. V rámci vernisáže zazní výběr z jeho skladeb v podání souboru Těžké harmonično pod vedením Pavlíny Němcové, skladatelovy vnučky. Součástí doprovodného programu k výstavě bude promítání záznamu autorské jednoaktové opery Velká láska (13. června v 18:00) a přednáška syna Zdeňka Zouhara, hudebního skladatele a muzikologa prof. Víta Zouhara, nazvaná Zdeněk Zouhar. Hudební skladatel a propagátor díla Bohuslava Martinů (21. června v 18:00).

Vernisáž výstavy se uskuteční 8. června 2017 od 17:00 v Moravské zemské knihovně.

Zdeněk Zouhar pocházel z Kotvrdovic u Blanska. V letech 1946–1951 vystudoval na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obory hudební a výtvarná výchova a zároveň se soukromě vzdělával v hudební kompozici u Janáčkova žáka Jana Kunce. Roku 1954 začal ve studovně Universitní knihovny pořádat komorní koncerty, v jejichž repertoáru měl výsadní postavení tehdy již světoznámý český skladatel Bohuslav Martinů. S ním byl Zdeněk Zouhar v písemném kontaktu až do jeho smrti v roce 1959. Z popudu Zouhara zkomponoval Martinů cyklus písní pro ženský sbor na lidové texty nazvaný Petrklíč. Zouhar také řídil v lednu 1956 ve skladatelově rodné Poličce světovou premiéru kantáty Otvírání studánek. Hudba Bohuslava Martinů poté provázela Zdeňka Zouhara celým životem i tvorbou: zkomponoval Variace na téma Bohuslava Martinů pro symfonický orchestr, stal se spoluzakladatelem Společnosti Bohuslava Martinů a velkému českému skladateli věnoval roku 2001 svou monografii Sborová tvorba Bohuslava Martinů. Zdeněk Zouhar proslul jako tvůrce četných vokálních skladeb pro sbory různého obsazení a komorních instrumentálních děl. K jeho rozsáhlejším dílům patří opery Proměna a Velká láska a oratorium Plameny kostnické.

Zdeněk Zouhar/ foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Nejčtenější