Jakobín zahájí sezonu věnovanou české hudbě

Jakobín zahájí sezonu věnovanou české hudbě

Dvě následující sezony Janáčkovy opery NdB se budou nést v duchu Roku české hudby 2024. Letošní první premiéra proto bude patřit české opeře Jakobín Antonína Dvořáka. Operní inscenace v režii Martina Glasera se dostane díky projektu OperaVision mezi diváky do celého světa. Česká televize zaznamená představení pro ČT ART.

Jakobín je často vnímaný jen jako idylický obrázek doby českého osvícenství, ale spolu s krásnou hudbou se v něm skrývá mnohem víc stále aktuálních témat. V režijním pojetí Martina Glasera a s dirigentem Jakubem Kleckerem, čeká diváky humor i drama a hlavně šťastný konec v pěveckém obsazení s Pavlou Vykopalovou (Julie), Romanem Hozou (Bohuš), Janem Šťávou (Purkrabí), Lucií Kaňkovou (Terinka), Petrem Levíčkem (Benda) a dalšími. Premiéra se koná v neděli 8. října 2023 od 19:00 v Janáčkově divadle.

„Je to spíš několik příběhů, které se postupně proplétají, zauzlují, chvíli to vypadá, že se z toho laškování stane temné drama, ale nakonec vše dobře dopadne, zlo je potrestáno, staré chyby odpuštěny a pravá láska zvítězí. A v tom je to právě takové české, malé ale hezké. Češství, nebo jakési zkoumání národní povahy mi přijde jako silné a nosné téma. To, jak se všemu umíme vysmát, jak rychle ohneme hřbet, jak stejně nebojácně umíme v rozhodující chvíli stát za svým a toužit po velkých věcech a po svobodě, jak se dojmeme a pod návalem emocí v mžiku změníme názor o 180 stupňů. Jakobín je takový malý „český živočichopis“, jeho hrdinové oscilují mezi figurkami a velkými dramatickými postavami, přesně podle toho, co se v dané situaci hodí víc. A vše nese hudba jako dramatický činitel a způsob, jak spolu postavy komunikují – šklebí se do tváře posměšnou písničkou, slavnostní serenádou uctívají vrchnost, zcela přirozeně se vyzpívávají ze svého smutku, nebo pomocí hudby odkryjí v duši pravé city.“ říká režisér Martin Glaser.

Dvořákův Jakobín náleží vedle Rusalky, Čerta a Káči, Dimitrije a Armidy mezi skladatelova mistrovská díla a je jedním z nejpůvabnějších obrázků českého městečka konce osmnáctého století. Příběh o návratu ztraceného šlechtického syna, který se ve vzdálené Francii zapletl s jakobíny do revolučního dění, a o nepovedených námluvách nadutého purkrabího Dvořák naplnil mistrovskou hudbou pramenící z nejlepších domácích tradic. Každou z postav mistrně vystihl a obdařil ji plnokrevným charakterem – zejména pak venkovský učitel Benda se svou serenádou patří k tomu nejlepšímu, co skladatel vytvořil. A je to právě síla, bezprostřednost, vroucnost a laskavý humor Dvořákovy hudby, co pozvedá sentimentální příběh mezi klenoty české hudby.

Antonín Dvořák

Jakobín

Hudební nastudování: Jakub Klecker

Režie: Martin Glaser

Scéna: Pavel Borák

Kostýmy: David Janošek

Light design: Martin Špetlík

Osoby a obsazení:

Hrabě Vilém z Harasova: David Szendiuch

Bohuš z Harasova: Roman Hoza

Julie, Bohušova žena: Pavla Vykopalová

Adolf z Harasova: Tadeáš Hoza

Purkrabí Filip: Jan Šťáva

Jiří, učitelský mládenec: Aleš Briscein

Benda: Petr Levíček

Terinka, Bendova dcera: Lucie Kaňková, Eva Esterková

Lotinka, klíčnice: Jitka Zerhauová

Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, Dětský sbor Brno

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Nejčtenější