Jenůfa optikou současného světa. Vzniká v koprodukci Moravského divadla Olomouc a NdB

27. červen 2024, 2:00

Jenůfa optikou současného světa. Vzniká v koprodukci Moravského divadla Olomouc a NdB

Nadčasový příběh o žárlivosti, odpuštění i naději ztvární soubor opery a operety Moravského divadla Olomouc v inscenaci Jenůfa, která vzniká v koprodukci s Národním divadlem Brno v rámci festivalu Janáček Brno. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou a dirigentkou Annou Novotnou Peškovou představí Jenůfu v původní verzi z roku 1904. Nechají se při tom inspirovat osudy klientek organizace Úsměv mámy.

Opera Jenůfa, která bude uvedena v její první verzi z roku 1904 v edici Marka Auduse, slaví sto dvacet let od svého premiérového uvedení. Nové nastudování přináší aktualizovaný pohled na toto světoznámé operní drama a otevírá řadu témat. „Otázky mateřství, zodpovědnosti, vzbouření, ale i lásky, pevnosti a naděje jsou pro inscenaci důležitější než venkovský kolorit. Janáček z Preissové vyhmátl to dějově nejpodstatnější, nová inscenace přenáší jeho dílo do současnosti a ptá se, jestli jsme se posunuli někam dál,“ vysvětluje dramaturgyně Marta Ljubková. Vznikne tak operní dílo s plným respektem k Janáčkově strhující hudbě, které má ovšem ambici předvést výsek současného světa, kdy se otevřeně začíná mluvit například i o náročném poporodním období. Tvůrčí tým, který s oblibou přenáší rezonující společenská témata do světa opery, proto oslovil klientky olomoucké pobočky organizace Úsměv mámy. Cílem je jejich autentické jevištní bytí přirozeně zakomponovat do libreta z období realismu a nadčasové hudby. Představení bude uvedeno v rámci festivalu Janáček Brno 2024 20. a 21. listopadu 2024 od 19:00 v Mahenově divadle.

V neděli 23. června proběhl v Moravském divadle úvodní workshop, kde se klientky organizace – mámy, které se v minulosti potýkaly s poporodní depresí nebo dalšími psychickými problémy spojenými s mateřstvím – a tvůrkyně poprvé setkaly. „Aby měly lepší představu o tom, jak taková inscenace vzniká a co obnáší její zkoušení, připravily jsme herecký workshop, kde si mj. vyzkoušely i dvě konkrétní scény z Jenůfy,“ uvedla šéfka olomoucké opery a režisérka inscenace Veronika Kos Loulová a dodává, že nyní mají klientky čas na sepsání reflexe této zkušenosti a zvážení, zda v inscenaci budou chtít účinkovat.

Zkoušení před premiérou, která se uskuteční 15. listopadu v Moravském divadle Olomouc, začne v září. Inscenace bude poté uvedena na festivalu Janáček Brno 2024. „Už teď si jsme vědomy, že zkoušení bude svým způsobem pro operu netypické, nicméně jen samotný workshop nás obohatil v tvorbě. V divadle se hraje, napodobuje se to, co je napsané ve scénáři. Ale tady najednou cítíme sílu autentických výpovědí, skutečných prožitků, které nejsou předstírané,“ sdělila Kos Loulová.

Vedle standardních zkoušek orchestru, sólových pěvců a sboru bude potřeba určité části přípravného procesu přizpůsobit potřebám účinkujících maminek. Zkoušky budou rozděleny do kratších bloků a v plánu je i případné hlídání dětí. U zkoušení budou také přítomné psychoterapeutky z Úsměvu mámy. 

Spoluprací s Moravským divadlem by zástupkyně organizace Úsměv mámy chtěly zviditelnit téma i mimo cílovou skupinu. „Mnoho našich klientek v sobě nachází velkou odvahu a sílu sdílet svou zkušenost, předat svůj příběh ve snaze pomoci dalším ženám v podobné situaci. Workshop byl pro nás velkým vytržením z každodenního života. Pohled na práci tvůrkyň opery byla vskutku obohacující a doslova pohledem „za oponu“. Místy to byla práce náročná na pozornost a tento zážitek klientky docela dlouho zpracovávaly. Divadlo je pro nás sice stále oblast zahalená tajemstvím, ale i tvůrčí tým bude konkrétnější podobu našeho zapojení nadále hledat a vyjasňovat. Jsme zvědavé a těšíme se,“ uvedla Renata Banášová, klinická psycholožka a psychoterapeutka působící v Úsměvu mámy, o proběhlém workshopu a nutnosti šíření osvěty.

K tomu přispěje i celovečerní dokument o vzniku inscenace, který připravuje režisérka Tereza Tara. Již dříve se tématům mateřství a poporodních psychických problémů ve svých dokumentech věnovala a nyní ji zajímá jejich propojení se světem umění a divadla.

Mahenovo divadlo/ foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější