Leoš Janáček, Lidové noviny a liška Bystrouška

Leoš Janáček, Lidové noviny a liška Bystrouška

Moravské zemské muzeum připravilo k Roku české hudby dvě publikace věnované Leoši Janáčkovi. Jedna se zabývá vztahem skladatele k Lidovým novinám, tématem druhé je liška Bystrouška.

Leoš Janáček a Lidové noviny (autorka Libuše Janáčková)

Vztah Leoše Janáčka a Lidových novin byl přátelský a trvalý. Jejich spolupráce započala již prvním číslem v roce 1893, poslední příspěvek mu Lidové noviny otiskly pár měsíců před jeho smrtí. Mezi mnoha novinami a časopisy, které se v Janáčkově době nacházely na stáncích, byly Lidové noviny jeho nejoblíbenějším periodikem. Nepřinášely mu pouze politické zprávy, ale díky svým románovým a básnickým příspěvkům rozšiřovaly jeho čtenářské obzory a zároveň ho nejednou inspirovaly v jeho vlastní tvorbě. Právě v tomto periodiku vycházely Janáčkovy slavné fejetony prokládané četnými nápěvky mluvy. Lidové noviny sledovaly taktéž od svého vzniku Janáčkův tvůrčí vývoj, jeho činnost pedagogickou imomenty, kdy mu byla udělena různá ocenění a vyznamenání, uveřejňovaly zprávy o provedení jeho děl a následně též kritiky či ohlasy publika. Zpracování těchto důležitých aspektů vztahu Leoše Janáčka a Lidových novin je záměrem této knihy. Při zpracování kapitol Janáček čtenář, Janáček a Josef Lada a Říkadla autorka čerpala ze svých dříve publikovaných článků. Text i obsah příloh je založen na pramenném studiu, a to především Janáčkovy pozůstalosti uložené v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea a samotných Lidových novin. Kniha je dvojjazyčná.

Příhody lišky Bystroušky pro děti

Kniha ve tvaru leporela provede dětské čtenáře světem slavné opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Děti seznámí s mazanou liškou Bystrouškou, s obyvateli lesa i lidskými figurkami z okolí Brna. Výtvarně knížečka vychází především z půvabných kostýmních a scénických návrhů Eduarda Miléna, které vznikly pro první nastudování opery v brněnském Národním divadle v roce 1924.  Text a koncept publikace připravil Jiří Zahrádka. Kniha vychází v češtině i angličtině.

Zdroj web MZM, foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V české opeře se Ondřej Havelka představil brněnskému publiku již v roce 2006 Prodanou nevěstou, která dodnes patří k oblíbeným stálicím repertoáru. V pražské Lišce Bystroušce udělal víceméně to samé, co tehdy v Brně: pečlivě promyslel zápletky, tu a tam je za účelem utužení a zesílení logiky děje doplnil či nepatrně pozměnil, vymetl bezezbytku vše bizarní a nefunkční, přestože stokrát tradiční a zažité, a všemu jednání dodal přirozenost, rozvernost, laskavost a radost.  více

Nápěvky mluvy z Janáčkových zápisníků na nové brdo upravené – tak by možná označil kompozici Alessandra Bosettiho Josef Váchal. Asi čtyřicetiminutové představení mělo svoje silná i slabá místa, ale celkově nakonec především potěšilo.  více

Nenápadný luxus advokátní kanceláře, v níž se protne několik obyčejných životů s jedním neobyčejným, a nekonečným. K tomu dráždivě pichlavá energie hudebního nastudování. To je nová brněnská inscenace Janáčkovy Věci Makropulos v kostce.  více


Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější