Loučení s Beethovenem: Krátká výstava rukopisu

Loučení s Beethovenem: Krátká výstava rukopisu

Kaple Paláce šlechtičen v Brně na několik dnů poskytne prostor výstavě autografu 4. věty smyčcového kvartetu B-dur op. 130, Ludwiga van Beethovena. Autograf byl doposud součástí sbírek Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Výstava vznikla k příležitosti navrácení autografu rodině Petschků.

Smyčcové kvartety Ludwiga van Beethovena, zkomponované na sklonku skladatelova života, také známé jako „pozdní“, patří k vrcholným dílům světové hudební literatury, která daleko přesáhla hudební myšlení doby svého vzniku. Mezi ně se řadí i tento šestivětý kvartet, vytvořený v letech 1825 – 1826 na objednávku knížete Nikolaje Golicyna, který měl premiéru v březnu roku 1826 v sále vídeňského Musikvereinu. Výstava trvá pouze od 30. listopadu do 4. prosince 2022. Najdete ji v prostorách kaple Paláce šlechtičen na Kobližné ulici v Brně.

Není vzácností, že autografy nejznámějších děl největších hudebních skladatelů mají pohnuté osudy. Některé se nezachovaly vůbec, u jiných zůstaly jen části, z nichž každá má odlišný osud (za všechny jmenujme rukopisy Mozartových oper). Téměř tři sta stran autografu Beethovenova smyčcového kvartetu B dur je dnes rozptýleno do pěti zemí. Rukopisy jednotlivých vět opatrují knihovny, archivy a muzea v Polsku, USA, Francii, ČR a v Německu. Nicméně sběratelský příběh rukopisu 4. věty kvartetu je i v tomto kontextu mimořádně zajímavý a dramatický.

Téměř před dvěma sty lety ho dal Ludwig van Beethoven darem svému příteli a sekretáři Karlu Holzovi. Následujících sto let zůstává autograf majetkem postupně dvou dalších vídeňských vlastníků. Po první světové válce jej získává rodina Petschků, v té době nejbohatší průmyslníci a finančníci střední Evropy. S nástupem nacismu a okupací Československa však rodina židovského původu prchá ze země a pokus vyvézt Beethovenův autograf je neúspěšný. Ten mají v držení německé úřady, zajímá se o něj Gestapo a jen díky prozřetelnosti a odvaze některých Čechů se podařilo ponechat rukopis v Moravském zemském muzeu v Brně.

Po druhé světové válce se majitel František Petschek pokouší z amerického exilu získat nejvzácnější části své sbírky umění zpět. Beethovenův autograf se mu ale nepodařilo dostat přes železnou oponu a do rukou jeho rodiny se tak vrací až nyní, v rámci zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem.

V pěti dnech na přelomu listopadu a prosince tak budou mít návštěvníci doslova jedinečnou příležitost uvidět tuto výjimečnou památku, rukopis Ludwiga van Beethovena, a dozvědět se více o jejím fascinujícím sběratelském příběhu. Spolu s autografem 4. věty smyčcového kvartetu B-dur op. 130 (alla Danza tedesca), bude vystaveno několik dobových opisů jiných Beethovenových skladeb ze sbírek Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea.

foto archiv Wikipedie

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

Nejčtenější