Loučení s Beethovenem: Krátká výstava rukopisu

Loučení s Beethovenem: Krátká výstava rukopisu

Kaple Paláce šlechtičen v Brně na několik dnů poskytne prostor výstavě autografu 4. věty smyčcového kvartetu B-dur op. 130, Ludwiga van Beethovena. Autograf byl doposud součástí sbírek Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Výstava vznikla k příležitosti navrácení autografu rodině Petschků.

Smyčcové kvartety Ludwiga van Beethovena, zkomponované na sklonku skladatelova života, také známé jako „pozdní“, patří k vrcholným dílům světové hudební literatury, která daleko přesáhla hudební myšlení doby svého vzniku. Mezi ně se řadí i tento šestivětý kvartet, vytvořený v letech 1825 – 1826 na objednávku knížete Nikolaje Golicyna, který měl premiéru v březnu roku 1826 v sále vídeňského Musikvereinu. Výstava trvá pouze od 30. listopadu do 4. prosince 2022. Najdete ji v prostorách kaple Paláce šlechtičen na Kobližné ulici v Brně.

Není vzácností, že autografy nejznámějších děl největších hudebních skladatelů mají pohnuté osudy. Některé se nezachovaly vůbec, u jiných zůstaly jen části, z nichž každá má odlišný osud (za všechny jmenujme rukopisy Mozartových oper). Téměř tři sta stran autografu Beethovenova smyčcového kvartetu B dur je dnes rozptýleno do pěti zemí. Rukopisy jednotlivých vět opatrují knihovny, archivy a muzea v Polsku, USA, Francii, ČR a v Německu. Nicméně sběratelský příběh rukopisu 4. věty kvartetu je i v tomto kontextu mimořádně zajímavý a dramatický.

Téměř před dvěma sty lety ho dal Ludwig van Beethoven darem svému příteli a sekretáři Karlu Holzovi. Následujících sto let zůstává autograf majetkem postupně dvou dalších vídeňských vlastníků. Po první světové válce jej získává rodina Petschků, v té době nejbohatší průmyslníci a finančníci střední Evropy. S nástupem nacismu a okupací Československa však rodina židovského původu prchá ze země a pokus vyvézt Beethovenův autograf je neúspěšný. Ten mají v držení německé úřady, zajímá se o něj Gestapo a jen díky prozřetelnosti a odvaze některých Čechů se podařilo ponechat rukopis v Moravském zemském muzeu v Brně.

Po druhé světové válce se majitel František Petschek pokouší z amerického exilu získat nejvzácnější části své sbírky umění zpět. Beethovenův autograf se mu ale nepodařilo dostat přes železnou oponu a do rukou jeho rodiny se tak vrací až nyní, v rámci zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem.

V pěti dnech na přelomu listopadu a prosince tak budou mít návštěvníci doslova jedinečnou příležitost uvidět tuto výjimečnou památku, rukopis Ludwiga van Beethovena, a dozvědět se více o jejím fascinujícím sběratelském příběhu. Spolu s autografem 4. věty smyčcového kvartetu B-dur op. 130 (alla Danza tedesca), bude vystaveno několik dobových opisů jiných Beethovenových skladeb ze sbírek Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea.

foto archiv Wikipedie

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

Nejčtenější