Madama Butterfly naposledy v této sezóně

21. duben 2016, 4:00

Madama Butterfly naposledy v této sezóně

Brněnští diváci mají poslední příležitost vidět Adrianu Kohútkovou coby Cio-Cio-San, dánského tenoristu Magnuse Vigiliuse v roli Pinkertona a Romana Janála jako Sharplesse ve slavném díle Giacoma Pucciniho.

Libreto k tragické opeře o dvou dějstvích napsali Luigi Illica a Giuseppe Giacosa. Děj se odehrává na počátku 20. století v japonském městě Nagasaki. Příběh lásky mezi japonskou gejšou a americkým důstojníkem uvádí Janáčkova opera v režii Jiřího Nekvasila. Poslední představení Madama Butterfly v této sezóně proběhne v sobotu 23. dubna od 19:00 Janáčkově divadle.

V roli Cio-Cio-San (Madama Butterfly) hostuje slovenská sopranistka Adriana Kohútková. Vystudovala VŠMU u prof. Hany Štolfové-Bandové a od roku 1993 je přední sólistkou Slovenského národního divadla. Za ztvárnění postav Melisandy (1996), Šemáchanské carevny (2002) a Taťány (2006) získala cenu Slovenského literárního fondu, za koncertní výkony pak cenu Frica Kafendy. Spolu s ní vystoupí sólista Národního divadla Brno, barytonista Roman Janál.

V roli Pinkertona vystoupí hostující dánský tenorista Magnus Vigilius, absolvent Královské dánské akademie. Vigilius působil ve Funen Opera, ve Skotské opeře a Dánské královské opeře, pravidelně spolupracuje se Symfonickým orchestrem Aalborg, Dánským královským orchestrem, Symfonickým orchestrem Odense ad. V létě 2016 nastuduje Erika (Bludný Holanďan) pro Opera on Skäret a v sezóně 2016/17 Leandera (Carl Nielsen: Maskarade) a Siegmunda;(Valkýra) pro Dánskou královskou operu. Role Pinkertona byla jeho brněnským debutem; do Janáčkova divadla se vrátí na podzim jako Boris v nové inscenaci opery Káťa Kabanová, která zahájí festival Janáček Brno 2016.

Madama Butterfly/ Foto archiv NdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..




Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější