Mezzosopranistka Magdalena Kožená založila nadační fond na podporu základních uměleckých škol

Mezzosopranistka Magdalena Kožená založila nadační fond na podporu základních uměleckých škol

Nadační fond si klade za cíl zviditelnit unikátní systém uměleckého vzdělávání, podporu uměleckých talentů a dalších aktivit ZUŠ. Poslání a plány fondu budou slavnostně představeny na donátorském galavečeru v Rudolfinu, kde vystoupí Magdalena Kožená, La Cetra Barockorchester Basel a Andrea Marcon v režii Ondřeje Havelky.

Fond bude podporovat ZUŠ při vytváření vlastních komunitních projektů, cílit bude také na mladé talenty, kterým poskytne kvalitní mentory. K dalším nadačním aktivitám bude také ve spolupráci s krajskými koordinátory a Asociací ZUŠ ČR patřit cílené oslovení všech ZUŠ a motivovat je k zapojení do  kreativní prezentace ZUŠ ve veřejném prostoru prostřednictvím celostátního happeningu. Spolupatronem tohoto projektu je generální ředitel České filharmonie David Mareček, který se k nadačnímu fondu vyjádřil následovně:„Magdalena je nejen vynikající umělkyní, ale především vnímavou osobností. Její nadační projekt velmi přesně cílí do oblasti vzdělávání, která si zaslouží plnou pozornost celé společnosti.

V rámci úvodního galakoncertu vystoupí Magdalena Kožená v doprovodu orchestru La Cetra Barockorchester Basel pod taktovkou Andrei Marcona. Část programu se odehraje ve scénickém provedení v režii Ondřeje Havelky. Poslání fondu a jeho další plánované kroky představí zakládajícím donátorům nadačního fondu osobně Magdalena Kožená společně s Markem Ebenem a správní radou fondu na setkání, které naváže na koncert. Cílem večera je oslovit donátory, které myšlenka fondu zaujala, chtějí o ní vědět více a mají zájem další kroky fondu sledovat. Umělci vystoupí bez nároku na honorář. Slavnostní galakoncert ve Dvořákově síni Rudolfina proběhne 26. února v 19:00.

V České republice funguje 488 základních uměleckých škol, ve kterých studuje 247 tisíc žáků. Aktuálně nabízejí čtyři základní obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. V letech 1961–1990 nesly název lidové školy umění. „Zušky“ jsou natolik tradiční součástí naší kulturní identity, že jsou chápány společností jako zcela samozřejmé. Magdalena Kožená k systému uměleckých škol říká: „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat.

Foto Petra Hajská

Komentáře

Reagovat
  • Josef Novák

    21. únor 2016, 11:03
    LŠU (dnes ZUŠ) jsou sice ok, ale trochu na úkor skutečné kvality hudebního vzdělávání. Většina učitelů je velice průměrných až podprůměrných, na svůj nástroj toho moc zahrát neumějí, je to čistá rutina a hlavní důraz se klade na děsivou administrativu. Jít k soukromému učiteli, který je opravdový hudebník a při výuce nemusí ztrácet čas a energii nesmyslným papírováním, schůzemi atd. by bylo mnohem lepší (byť o něco dražší)


„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 25 evropských městech 17 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zaznělo kromě závěrečného koncertu v Rakousku další šest v jižní části Evropy od portugalského Amarante až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Nejčtenější