Mezzosopranistka Magdalena Kožená založila nadační fond na podporu základních uměleckých škol

Mezzosopranistka Magdalena Kožená založila nadační fond na podporu základních uměleckých škol

Nadační fond si klade za cíl zviditelnit unikátní systém uměleckého vzdělávání, podporu uměleckých talentů a dalších aktivit ZUŠ. Poslání a plány fondu budou slavnostně představeny na donátorském galavečeru v Rudolfinu, kde vystoupí Magdalena Kožená, La Cetra Barockorchester Basel a Andrea Marcon v režii Ondřeje Havelky.

Fond bude podporovat ZUŠ při vytváření vlastních komunitních projektů, cílit bude také na mladé talenty, kterým poskytne kvalitní mentory. K dalším nadačním aktivitám bude také ve spolupráci s krajskými koordinátory a Asociací ZUŠ ČR patřit cílené oslovení všech ZUŠ a motivovat je k zapojení do  kreativní prezentace ZUŠ ve veřejném prostoru prostřednictvím celostátního happeningu. Spolupatronem tohoto projektu je generální ředitel České filharmonie David Mareček, který se k nadačnímu fondu vyjádřil následovně:„Magdalena je nejen vynikající umělkyní, ale především vnímavou osobností. Její nadační projekt velmi přesně cílí do oblasti vzdělávání, která si zaslouží plnou pozornost celé společnosti.

V rámci úvodního galakoncertu vystoupí Magdalena Kožená v doprovodu orchestru La Cetra Barockorchester Basel pod taktovkou Andrei Marcona. Část programu se odehraje ve scénickém provedení v režii Ondřeje Havelky. Poslání fondu a jeho další plánované kroky představí zakládajícím donátorům nadačního fondu osobně Magdalena Kožená společně s Markem Ebenem a správní radou fondu na setkání, které naváže na koncert. Cílem večera je oslovit donátory, které myšlenka fondu zaujala, chtějí o ní vědět více a mají zájem další kroky fondu sledovat. Umělci vystoupí bez nároku na honorář. Slavnostní galakoncert ve Dvořákově síni Rudolfina proběhne 26. února v 19:00.

V České republice funguje 488 základních uměleckých škol, ve kterých studuje 247 tisíc žáků. Aktuálně nabízejí čtyři základní obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. V letech 1961–1990 nesly název lidové školy umění. „Zušky“ jsou natolik tradiční součástí naší kulturní identity, že jsou chápány společností jako zcela samozřejmé. Magdalena Kožená k systému uměleckých škol říká: „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat.

Foto Petra Hajská

Komentáře

Reagovat
  • Josef Novák

    21. únor 2016, 11:03
    LŠU (dnes ZUŠ) jsou sice ok, ale trochu na úkor skutečné kvality hudebního vzdělávání. Většina učitelů je velice průměrných až podprůměrných, na svůj nástroj toho moc zahrát neumějí, je to čistá rutina a hlavní důraz se klade na děsivou administrativu. Jít k soukromému učiteli, který je opravdový hudebník a při výuce nemusí ztrácet čas a energii nesmyslným papírováním, schůzemi atd. by bylo mnohem lepší (byť o něco dražší)


Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Nejčtenější