Miloslav Ištvan – krátce k výročí narození

Miloslav Ištvan – krátce k výročí narození

Miloslav Ištvan (2. 9. 1928 v Olomouci – 26. 1. 1990 v Brně) byl po celý svůj život svázán s JAMU. Byl žákem Jaroslava Kvapila (1948–57), po absolutoriu ve škole působil jako asistent a docent. Profesury se z politických důvodů v době normalizace nedočkal. Jeho ranný skladatelský styl byl silně ovlivněn Bélou Bartókem a Sergejem Prokofjevem. Začátkem šedesátých let u něj dochází k výrazné proměně a Miloslav Ištvan zavádí pro svou kompoziční techniku termín montáž – od koláže se liší žánrovou a dobovou soudržností. Skladatel ji teoreticky zpracoval ve spise Metoda montáže izolovaných prvků v hudbě (1973). Měl na něj vliv Anton Webern a stále hlubší studium díla Leoše Janáčka, zabýval se etnickou hudbou i pop music. Výraznou roli v jeho díle hrají skladby pro bicí nástroje a elektroakustická hudba. K vrcholům jeho tvorby patří postmoderní oratorium Já, Jákob (1968), v němž propojuje operní i popový zpěv, živou hudbu, magnetofonový pás, češtinu i hebrejštinu. Byl také významným autorem scénické hudby.

 Miloslav Ištvan se narodil před osmdesáti pěti lety, 2. září 1928. Jeho Hry jsme mohli slyšet v podání Filharmonie Brno letos v únoru.

Výběr z díla:

Concertino pro housle
Rapsodie pro violoncello
1. smyčcový kvartet (1962–63).
Dodekameron (1964)
Ritmi ed antiritmi (1966) pro dva klavíry a bicí
Ostrov hraček (1967–8)
Avete morituri (1970)
Zaklínání času (1967)
Já, Jákob (1968)
Shakespearovské variace pro dechy a bicí (1975)
Hry (1977)
Horlivá toužení (1974)
Mikrosvěty (1977)
Cor mio (1979)
Partita pro 16 smyčcových nástrojů (1980)
Hard Blues (1980)
Concertino pro Baroque Jazz Quintet (1982).
Tempus irae (1983)
Vokální symfonie pro soprán a bas sólo, recitátora a orchestr (1986)
Makrosvěty pro bicí nástroje (1990)

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Filharmonie Brno včera odehrála koncert, který by mohl být do značné míry jakýmsi referenčním bodem pro to, co a jak v Brně na poli symfonické hudby dělat.  více

průměrné hodnocení: 5.00 ★/1

V neděli skončila Expozice nové hudby. Nebyla ale zdaleka tak odtržená od naší hudební historie, jak by se z názvu festivalu mohlo zdát.  více


Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Nejčtenější