Nadační fondy Českého rozhlasu a Magdaleny Kožené spojují své síly v projektu „Kdyby tisíc klarinetů“

Nadační fondy Českého rozhlasu a Magdaleny Kožené spojují své síly v projektu  „Kdyby tisíc klarinetů“

Nadační fond Českého rozhlasu a Český rozhlas – Radiožurnál ve spolupráci s Nadačním fondem brněnské rodačky Magdaleny Kožené spouští nefinanční sbírku „Kdyby tisíc klarinetů“. Sbírka je určena všem dětským hudebníkům, pro jejichž rodinu je pořízení hudebního nástroje nad možnosti rodinného rozpočtu. Sbírka funguje na principu propojení dárců a dobrovolníků.

Patronkou celého projektu je Magdalena Kožená, mezzosopranistka, která četnými aktivitami svého Nadačního fondu podporuje a pomáhá zviditelňovat unikátní systém základních uměleckých škol. „V mateřské škole jsem obdivovala paní učitelku, která nám krásně hrála na klavír. Doma jsme klavír neměli, tak jsem ji napodobovala ťukáním na mřížku plynových vafek. Rodiče měli pro moji vášeň pochopení, a tak peníze ušetřené na trabanta utratili za klavír, abych mohla skutečně hrát. Takovou úžasnou věc ale pro své děti každý rodič udělat nemůže. A právě pro takové případy se zrodil projekt ‚Kdyby tisíc klarinetů‘, díky kterému dostanou odložené hudební nástroje šanci znovu se rozeznít a potěšit malého hráče i jeho okolí,“ uvedla Kožená, která sbírku zaštiťuje společně s Jiřím Suchým, autorem slavného filmu a původně divadelní hry, jejíž titul si sbírka vypůjčila. K podpoře projektu se přidala řada významných uměleckých osobností v čele s Pavlem Šporclem, Michalem Ambrožem či Davidem Kollerem.

Souhrou náhod se ve stejnou chvíli zrodily dva zcela shodné plány: Nadační fond Magdaleny Kožené rozjížděl projekt „Druhý život hudebním nástrojům“, Nadační fond Českého rozhlasu paralelně pracoval na stejné iniciativě s titulem „Kdyby tisíc klarinetů“. Organizátoři se rozhodli spojit síly do jedné sbírky s větším dopadem.

Původně jsme měli nápad zaměřit se na děti uprchlíků z Ukrajiny, aby neměly děti pocit, že kvůli chybějícím financím musí opouštět aktivity, které mají rády. Pak jsme si ale řekli, že by bylo fér pomoci všem dětem ze znevýhodněných rodin,“ vysvětluje genezi myšlenky na sbírku Českého rozhlasu její iniciátor, moderátor Radiožurnálu Vladimír Kroc, který zároveň přišel i s nápadem nazvat sbírku „Kdyby tisíc klarinetů“.

Na webu www.kdybytisicklarinetu.cz mohou učitelé škol uměleckých i všech stupňů škol od mateřských, přes základní, střední, až po vysoké umístit požadavek na potřebný hudební nástroj. Aplikace pak spáruje poptávku a nabídku. „Zadávaní přímo od škol funguje proti případnému zneužití, a zároveň proto, aby se nezapomnělo na děti a studenty, kteří se zatím pro velký zájem do ZUŠ nedostali, ale mají například soukromého učitele. Mimochodem, i tyto lekce lze naším prostřednictvím nabídnout jako dar či v podobě dobrovolnického času,“ doplňuje Gabriela Drastichová, ředitelka Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Projekt a sbírka „Kdyby tisíc klarinetů“ je časově neomezená. Je určena všem dětem, které našly zalíbení v hudbě, ale pořízení hudebního nástroje nebo úhrada hodin s učitelem hudby je nad finanční možnosti rodičů. Dárci mohou nabídnout nový hudební nástroj nebo použitý hudební nástroj, který tak získá šanci na svůj druhý život. Partnery projektu jsou Asociace základních uměleckých škol ČR a Asociace výrobců hudebních nástrojů ČR.

Foto credit ZUŠ OPEN

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

Nejčtenější