Nedožité devadesátiny Luboše Ogouna

Nedožité devadesátiny Luboše Ogouna

Luboš Ogoun patří k nejvýraznějším postavám v historii českého baletu. Jeho dráha byla významně svázána s Brnem, kde poprvé působil jako šéf baletu Státního divadla od roku 1961 do roku 1964. Omladil výrazně soubor, zvýšil jeho technickou úroveň a obohacoval dramaturgii zpracováním symfonických námětů. K jeho nejpozoruhodnějším titulům v tomto směru patřil Janáčkův Taras Bulba a Šostakovičova Leningradská symfonie. Jako tanečníka ho výrazně ovlivnila jeho atletická a gymnastická kariéra.

V roce 1964 odešel Luboš Ogoun do Prahy, kde společně s Pavlem Šmokem a Vladimírem Vašutem založil Studio Balet Praha. Z toho se brzy stal jeden z nejúspěšnějších tanečních souborů v Evropě. V roce 1968 se opět vrátil jako šéf do Brna, v době normalizace byl ale zbaven funkce a působil v souboru nadále jako choreograf. Na šéfovskou pozici se vrátil až v roce 1990.

Luboš Ogoun spolupracoval jako choreograf a režisér také s operou a se zpěvoherním souborem. V opeře režíroval Slzy nože Bohuslava Martinů nebo Borodinova Knížete Igora. Režíroval českou premiéru muzikálu Pavla Hammela a Tibora Vargy Cyrano z předměstí.

Ve svých mladých letech se věnoval sportu a tělesnou výchovu po válce i vystudoval. Tak se objevil i v prvotině Věry Chytilové O něčem jiném v roli trenéra gymnastky Evy Bosákové (v trenérském týmu českých gymnastek ale působil i ve skutečnosti). Objevil se také ve filmu Šťastný Jim a ještě si zahrál tělocvikáře ve filmovém muzikálu Třicet panen a Pythagoras.

Luboš Ogoun zemřel krátce před svými osmdesátými pátými narozeninami 14. února 2009. Narodil se 18. února 1924 a dnes by se tedy dožil devadesáti let.

Podrobně o Luboši Ogounovi zde.

Foto zdroj www.ndbrno.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Z konkurzu do baletního souboru Národního divadla Brno jsem si odnesl především jeden poznatek: balet je strašlivá dřina. Umění je to pro mě pořád stejně záhadné a neproniknutelné, ale z lidského hlediska jsem si jej přinejmenším začal o hodně víc vážit.  více

Dnes se na tiskové konferenci představili noví ředitelé souborů ND Brno v čele s Martinem Glaserem, který byl jmenován šéfem celého třísouborového divadla. Byl mezi nimi i Mário Radačovský, nový šéf brněnského baletu. Své funkce se ujal právě dnes.  více


Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Nejčtenější