Poutníci oslaví 45 let

15. červen 2015, 4:00

Poutníci oslaví 45 let

Brněnská bluegrass-country kapela začíná své narozeninové koncertní turné s názvem Poutníci slaví 45 let. Jeden z mnoha koncertů proběhne v Brně.

V roce 1970 se konalo v Country klubu v brněnských Maloměřicích první vystoupení dnes již legendární kapely Poutníci. Své úspěchy skupina potvrdila postupy do celostátního finále soutěže Porta. Postupem času se měnilo obsazení kapely, která už dnes nemá ani jednoho ze svých původních členů. Nejdéle působícím členem dnešních Poutníků je kontrabasista Jiří Pola, který je součástí kapely od roku 1980. Narozeninový koncert proběhne 26. června od 17:00 v Prigl baru na Brněnské přehradě.

Nejdůležitější období Poutníků bylo v průběhu sedmdesátých let, kdy se přidali noví a pro skupinu zásadní členové. Kytarista a zpěvák Zdeněk Kalina, banjista, skladatel a zpěvák Robert Křesťan a mandolinista Pavel Petržela. Začátkem osmdesátých let opakovaně zvítězili na mnoha přehlídkách včetně zmíňované Porty. V roce 1987 kapele vyšla první deska a o rok později se vydala na profesionální dráhu v sestavě: kapelník a kytarista František Linhárek; banjo, zpěv Robert Křesťan; banjo, housle a saxofon Luboš Malina; kytara, zpěv Zdeněk Kalina; mandolína Jiří Plocek; kytara Mirek Hulán; kontrabas, zpěv Jiří Pola a konferenciér Josef Prudil. Tato sestava patřila v historii skupiny k těm nejslavnějším. Vydala pět CD, navštívila spoustu zemí Evropy a dvakrát získala ocenění za nejlepší neamerické CD roku v USA.

Sestava kapely od roku 2009 po současnost: banjo - Peter Mečiar, mandolína, kytara a zpěv - Jan Máca, elektrický kontrabas – Jiří Pola, kytara – Jakub Bílý.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat
  • Libor

    3. srpen 2018, 19:28
    Chtěl bych se zeptat, kde se vytratil z Poutníků Zdeněk Kalina? Vím, že je to už nějaký rok. Ukončil činnost či onemocněl? Díky.

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější