Předpremiéra dokumentárního filmu Slovácká suita

Předpremiéra dokumentárního filmu Slovácká suita

Univerzitní kino Scala uvede v rámci Uměnovědného biografu FF MU Slováckou suitu režiséra Jiřího Šindara. Vystoupí také Horňácká muzika Petra Mičky a po produkci proběhne beseda s tvůrci filmu.

Slovácká suita, op. 32 (1903), je jednou z nejpopulárnějších skladeb české hudby. Dílo Vítězslava Nováka je inspirováno rázovitým prostředím slováckého Horňácka, V pěti obrazech zachytil Novák život zdejších lidí na přelomu 19. a 20. století. Symfonie, vycházející z impresionistického pojetí, přitom reflektovala tehdejší tendence nového pohledu na uchovávání a rozvoj lidové tvorby. Filmově byla Slovácká suita poprvé zpracována v roce 1966 režisérem Kubou Jurečkem. Černobílé, lehce patetické zpracování v prostředí horňácké krajiny nabízí pohled na hodnoty, které zdejší obyvatelé vždy vyznávali a které se kupodivu příliš nemění ani v realitě počátku třetího tisíciletí. I přes stoleté rozdíly a změny moravského venkova lze totiž v mnoha momentech (především ve vztahu k víře a lidovému umění a z toho plynoucím vztahu člověka k člověku) najít tóny, které má Novákova hudba společné se současným životem. Snímek, který v režii Jiřího Šindara vznikl v loňském roce, je obrazovou koláží se vzpomínkami pamětníků. Novákovo impresionistické pojetí v něm dostává nový rozměr.

Na Šindarově dokumentárním filmu se podíleli také studenti Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity v rámci praxe v České televizi. Proto se předpremiéra odehraje na univerzitní půdě, a to v pondělí 2. května od 14:00 v sálu Univerzitního kina Scala.

Horňácká muzika Petra Mičky/ Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Slovácká suita

2.5.2016, 14:00 / Univerzitní Kino Scala



Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější