Předpremiéra dokumentu Hvězdy za železnou oponou

Předpremiéra dokumentu Hvězdy za železnou oponou

Unikátní dokument o zahraničních koncertech v socialistickém Československu, jejichž význam pomáhal bořit železnou oponu, natočil režisér Pavel Jirásek v brněnském studiu České televize. Diváci v Brně jej uvidí v předpremiéře.

Film nahlíží na české prostředí v období let 1950 – 1990 a nabízí jedinečný pohled na kulturní a politický význam návštěv osobností světové hudby, které do tehdejšího Československa přivážely populární a alternativní kulturu. Prostřednictvím bohatých archivů ČT vzpomíná na nejvýznamnější koncertní akce zahraničních hvězd. Sleduje proměny koncertní dramaturgie v jednotlivých desetiletích i události, které v mnoha směrech ovlivnily dobový vývoj kulturního i politického dění. Ústředním motivem tohoto dokumentu je zobrazování demokratických myšlenek, které do tehdejšího Československa přiváželi zahraniční umělci, a kterými byly iniciovány rozsáhlé změny v oblasti umění i politiky.

"Na základě vlastní zkušenosti jsem do dokumentu vybral umělce, jejichž hostování u nás bylo poznamenáno nedorozuměním s tehdejším režimem,“ vzpomíná na počátky vzniku dokumentu režisér Pavel Jirásek a dodává: „Umělce zpoza železné opony čekala socialistickém Československu konfrontace s jiným kulturním prostředím než na které byli zvyklí, a to samozřejmě rodilo celou řadu problémů. Už třeba první skutečně rocková kapela hostující u nás, Manfred Mann z Anglie, byla při pražském koncertu svědkem tvrdého zásahu policie proti posluchačům, kteří si na základě projevu hudebníků plného energie dovolili v sále vstát. Tehdy, kdo se hnul ze své židle, byl pro režim nepřijatelný a musel být umravněn pendrekem." Na druhé straně později, zejména v 70. a 80. letech, zde hostovala celá řada umělců, kteří byli jako zábava širokého obecenstva pro režim přijatelní, ale svou energií a dobře profesionálně odvedenou koncertní show posunovaly dění v kultuře u nás dopředu také. A také na ty dokument vzpomíná. Například na vystoupení Suzi Quatro.


„Film je plný bohatých rešerší a zaujme výběrem dosud neznámých archivních materiálů. Diváci tak budou mít kupříkladu možnost zhlédnout doposud nepublikované záznamy z koncertů Manfred Mann, Moody Blues, Beach Boys, Nico či Die Toten Hosen.“ láká ke sledování dramaturg Martin Polák. Tehdejší organizátoři koncertů velmi plasticky vyprávějí o nesčetných administrativních a politických obtížích, kterým se při organizování koncertů západních hvězd vystavovali. Divákovi je stále jasnější, jaké odvahy a vytrvalosti bylo při přípravě takových kulturních událostí zapotřebí. Koncerty s sebou přinášely závan svobody a někdy dokonce přerostly v politické manifestace, jako např. bratislavské vystoupení Joan Baezové v roce 1989. 

Tvůrci filmu vybírali z velkého počtu koncertů. S lítostí proto přiznávají, že mnohý cenný materiál se do bezmála hodinového dokumentu nevešel. Patří mezi něj třeba záběry s doyenem české jazzové publicistiky Dr. Lubomírem Dorůžkou o Luisi Armstrongovi, který hostoval v pražské Lucerně nebo vzpomínka na Eltona Johna či Depeche Mode.

Dokument končí v roce 1990, kdy pražský Strahovský stadion, dříve hostící spartakiády, přinesl první akci svého druhu v postkomunistické Evropě, koncert Steel Wheels/Urban Jungle, legendárních Rolling Stones. Jejich koncert v době doznívající sametové revoluce se stal jedením velkým symbolem a potvrzením nových demokratických poměrů.

Dokument Hvězdy za železnou oponou je v předpremiéře promítán při příležitosti 25. výročí Sametové revoluce v Českých centrech, například v Berlíně, Bratislavě, Budapešti, Kyjevě či ve Vídni. Dokument také inspiroval k výstavě, která se letos na podzim uskutečnila v Muzeu a archivu populární hudby v Praze. Brněnská předpremiéra proběhne 17. listopadu 2014 od 19.00 v Domě pánů z Kunštátu v kavárně Trojka.

Beach Boys na zimním stadionu v Brně, foto Svaťa Fiala

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

Nejčtenější