Předpremiéra dokumentu Hvězdy za železnou oponou

Předpremiéra dokumentu Hvězdy za železnou oponou

Unikátní dokument o zahraničních koncertech v socialistickém Československu, jejichž význam pomáhal bořit železnou oponu, natočil režisér Pavel Jirásek v brněnském studiu České televize. Diváci v Brně jej uvidí v předpremiéře.

Film nahlíží na české prostředí v období let 1950 – 1990 a nabízí jedinečný pohled na kulturní a politický význam návštěv osobností světové hudby, které do tehdejšího Československa přivážely populární a alternativní kulturu. Prostřednictvím bohatých archivů ČT vzpomíná na nejvýznamnější koncertní akce zahraničních hvězd. Sleduje proměny koncertní dramaturgie v jednotlivých desetiletích i události, které v mnoha směrech ovlivnily dobový vývoj kulturního i politického dění. Ústředním motivem tohoto dokumentu je zobrazování demokratických myšlenek, které do tehdejšího Československa přiváželi zahraniční umělci, a kterými byly iniciovány rozsáhlé změny v oblasti umění i politiky.

"Na základě vlastní zkušenosti jsem do dokumentu vybral umělce, jejichž hostování u nás bylo poznamenáno nedorozuměním s tehdejším režimem,“ vzpomíná na počátky vzniku dokumentu režisér Pavel Jirásek a dodává: „Umělce zpoza železné opony čekala socialistickém Československu konfrontace s jiným kulturním prostředím než na které byli zvyklí, a to samozřejmě rodilo celou řadu problémů. Už třeba první skutečně rocková kapela hostující u nás, Manfred Mann z Anglie, byla při pražském koncertu svědkem tvrdého zásahu policie proti posluchačům, kteří si na základě projevu hudebníků plného energie dovolili v sále vstát. Tehdy, kdo se hnul ze své židle, byl pro režim nepřijatelný a musel být umravněn pendrekem." Na druhé straně později, zejména v 70. a 80. letech, zde hostovala celá řada umělců, kteří byli jako zábava širokého obecenstva pro režim přijatelní, ale svou energií a dobře profesionálně odvedenou koncertní show posunovaly dění v kultuře u nás dopředu také. A také na ty dokument vzpomíná. Například na vystoupení Suzi Quatro.


„Film je plný bohatých rešerší a zaujme výběrem dosud neznámých archivních materiálů. Diváci tak budou mít kupříkladu možnost zhlédnout doposud nepublikované záznamy z koncertů Manfred Mann, Moody Blues, Beach Boys, Nico či Die Toten Hosen.“ láká ke sledování dramaturg Martin Polák. Tehdejší organizátoři koncertů velmi plasticky vyprávějí o nesčetných administrativních a politických obtížích, kterým se při organizování koncertů západních hvězd vystavovali. Divákovi je stále jasnější, jaké odvahy a vytrvalosti bylo při přípravě takových kulturních událostí zapotřebí. Koncerty s sebou přinášely závan svobody a někdy dokonce přerostly v politické manifestace, jako např. bratislavské vystoupení Joan Baezové v roce 1989. 

Tvůrci filmu vybírali z velkého počtu koncertů. S lítostí proto přiznávají, že mnohý cenný materiál se do bezmála hodinového dokumentu nevešel. Patří mezi něj třeba záběry s doyenem české jazzové publicistiky Dr. Lubomírem Dorůžkou o Luisi Armstrongovi, který hostoval v pražské Lucerně nebo vzpomínka na Eltona Johna či Depeche Mode.

Dokument končí v roce 1990, kdy pražský Strahovský stadion, dříve hostící spartakiády, přinesl první akci svého druhu v postkomunistické Evropě, koncert Steel Wheels/Urban Jungle, legendárních Rolling Stones. Jejich koncert v době doznívající sametové revoluce se stal jedením velkým symbolem a potvrzením nových demokratických poměrů.

Dokument Hvězdy za železnou oponou je v předpremiéře promítán při příležitosti 25. výročí Sametové revoluce v Českých centrech, například v Berlíně, Bratislavě, Budapešti, Kyjevě či ve Vídni. Dokument také inspiroval k výstavě, která se letos na podzim uskutečnila v Muzeu a archivu populární hudby v Praze. Brněnská předpremiéra proběhne 17. listopadu 2014 od 19.00 v Domě pánů z Kunštátu v kavárně Trojka.

Beach Boys na zimním stadionu v Brně, foto Svaťa Fiala

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější