Projekční tým právě představil vizualizace návrhu Janáčkova kulturního centra

Projekční tým právě představil vizualizace návrhu Janáčkova kulturního centra

Charakteristickým rysem budovy Janáčkova kulturního centra je dualita, tedy spojení dvou struktur v jedné budově. Jedna část je uzavřená a plně podřízená hudbě, druhá transparentní a otevřená lidem. Tak popisuje projekt nového koncertního sálu Tomasz Konior – generální projektant týmu, který na návrhu stavby pracoval od letošního ledna spolu s akustikem Yasuhisou Toyotou a architektem Petrem Hrůšou. Výsledky své práce tým představil dnes. Kapacita nového sálu má 1300 míst.

Nový koncertní „Sál pro Brno“ patří ke strategickým projektům města. „Brno získalo koncem loňského roku významný titul „město hudby“ a zařadilo se tak do sítě kreativních měst UNESCO. Jsem rád, že se blížíme k tomu splatit dluh, který vůči tomuto titulu cítím, a to je postavit dosud chybějící koncertní sál na špičkové úrovni. Hudební a vůbec kulturní kredit našeho města se tím zase o něco zvýší a věřím, že přiláká návštěvníky ze širokého okolí. Vše budeme směřovat k tomu, aby byl sál postavený v roce 2022 a v roce 2023 už se mohl koncertovat. Důležité samozřejmě bude také vysoutěžení stavební firmy,“ uvedl primátor statutárního města Brna Petr Vokřál.

Projekční tým, který s městem podepsal smlouvu letos 15. ledna, dnes v Brně přiblížil přítomným svou představu Janáčkova kulturního centra a prezentoval vizualizace návrhu projektu. „Navržený koncept je výsledkem několikaměsíční velmi intenzivní práce projektového týmu a množství pracovních setkání. Mám radost z toho, že do tvůrčího procesu zasáhl i šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, který má zkušenost se sály po celém světě a stál nedávno při otevření nové opery v Linci. V Brně vzniká naprosto unikátní stavba, která vychází z ducha města a které přeji, aby ji orchestr a všichni Brňané vzali za svou,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

janackovo_kulturni_centrum_2018_vizualizace_01

„Učinili jsme další významný krok k realizaci nového koncertního sálu, který v Brně, jak jsem nyní již pevně přesvědčena, brzy vyroste. Jsem šťastná, že se moje rodné město skutečně dočká špičkového kulturního stánku, který ho společně s titulem "město hudby UNESCO" zařadí mezi evropské hudební metropole,“ komentuje postup projektu Magdalena Kožená, patronka Sálu pro Brno.

Podle generálního projektanta Tomasze Koniora je vedle zmíněné duality dalším charakteristickým rysem stavby její vrstevnatost umožňující pohodlný pohyb mezi patry i důsledné tvarování struktury budovy. „To klíčové je samozřejmě srdce celé budovy, koncertní sál. Navrhli jsme ho přibližně pro 1300 posluchačů a velké pódium poskytuje téměř neomezené možnosti obsazení orchestru, od sólových recitálů a komorních koncertů přes početná obsazení velkých symfonií až po skladby, při kterých účinkuje i sbor,“ zdůraznil Tomasz Konior.

Nyní je dokončena první etapa práce, tedy koncepce. Ta se bude dále vyvíjet v souvislosti například s limity území či legislativy, které určí finální podobu stavby. „Přiznávám, že parcela v Brně pro nás byla výzvou, protože je relativně malá. Vždy se ale snažíme udělat z omezení výhody a řídit se především zkušenostmi a ověřenými postupy,“ podotkl Konior s tím, že jeho cílem je navrhovat stavby, které ladí s duchem doby bez toho, aniž by musely být originální za každou cenu a zároveň je netížily komplexy z minulosti.

Pod názvem Sál pro Brno (pracovní název Janáčkovo kulturní centrum) se skrývá projekt na stavbu nového koncertního sálu v proluce mezi Besední a Veselou ulicí, v těsném sousedství Besedního domu. Stane se domovem pro brněnskou filharmonii, jejíž více než stočlenné těleso hraje i zkouší v nevyhovujících podmínkách. Na podium Besedního domu, kde filharmonie sídlí, se orchestr v plném obsazení nevejde. A v Janáčkově divadle, kde často koncertuje a které je navíc nyní zavřené, nemá vyhovující akustické podmínky. Posluchači tak vlastně nevědí, jak Filharmonie Brno zní. Sál má být nejmodernější stavbou svého druhu v České republice. Nabídne kapacitu kolem 1300 posluchačů a akustiku světových parametrů. V současné době je hotová hrubá stavba první etapy, tedy podzemních garáží pro bezmála 200 aut. Garáže se otevřou souběžně s dokončením celé nadzemní stavby.

„Díky Janáčkově kulturnímu centru budou mít Brňané poprvé v historii možnost uslyšet nejen Janáčkovy symfonické skladby ve skutečně špičkové kvalitě. Filharmonie Brno se už navíc nebude mačkat v ne. vyhovujících prostorech, ale dostane plnohodnotné zázemí, jaké si toto hudební těleso světového formátu skutečně zaslouží,“ doplnil náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan.

V rozsahu, v jakém fotografie zachycuje stavbu Janáčkova kulturního centra, jde o zobrazení architektonického a urbanistického díla autorů: Ing. arch. Jan Hájek, Ing. arch. Jakub Havlas, Mgr. akad. arch. Pavel Joba v rámci: Atelier M1 architekti, s.r.o.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Nejčtenější