Projekční tým právě představil vizualizace návrhu Janáčkova kulturního centra

Projekční tým právě představil vizualizace návrhu Janáčkova kulturního centra

Charakteristickým rysem budovy Janáčkova kulturního centra je dualita, tedy spojení dvou struktur v jedné budově. Jedna část je uzavřená a plně podřízená hudbě, druhá transparentní a otevřená lidem. Tak popisuje projekt nového koncertního sálu Tomasz Konior – generální projektant týmu, který na návrhu stavby pracoval od letošního ledna spolu s akustikem Yasuhisou Toyotou a architektem Petrem Hrůšou. Výsledky své práce tým představil dnes. Kapacita nového sálu má 1300 míst.

Nový koncertní „Sál pro Brno“ patří ke strategickým projektům města. „Brno získalo koncem loňského roku významný titul „město hudby“ a zařadilo se tak do sítě kreativních měst UNESCO. Jsem rád, že se blížíme k tomu splatit dluh, který vůči tomuto titulu cítím, a to je postavit dosud chybějící koncertní sál na špičkové úrovni. Hudební a vůbec kulturní kredit našeho města se tím zase o něco zvýší a věřím, že přiláká návštěvníky ze širokého okolí. Vše budeme směřovat k tomu, aby byl sál postavený v roce 2022 a v roce 2023 už se mohl koncertovat. Důležité samozřejmě bude také vysoutěžení stavební firmy,“ uvedl primátor statutárního města Brna Petr Vokřál.

Projekční tým, který s městem podepsal smlouvu letos 15. ledna, dnes v Brně přiblížil přítomným svou představu Janáčkova kulturního centra a prezentoval vizualizace návrhu projektu. „Navržený koncept je výsledkem několikaměsíční velmi intenzivní práce projektového týmu a množství pracovních setkání. Mám radost z toho, že do tvůrčího procesu zasáhl i šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, který má zkušenost se sály po celém světě a stál nedávno při otevření nové opery v Linci. V Brně vzniká naprosto unikátní stavba, která vychází z ducha města a které přeji, aby ji orchestr a všichni Brňané vzali za svou,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

janackovo_kulturni_centrum_2018_vizualizace_01

„Učinili jsme další významný krok k realizaci nového koncertního sálu, který v Brně, jak jsem nyní již pevně přesvědčena, brzy vyroste. Jsem šťastná, že se moje rodné město skutečně dočká špičkového kulturního stánku, který ho společně s titulem "město hudby UNESCO" zařadí mezi evropské hudební metropole,“ komentuje postup projektu Magdalena Kožená, patronka Sálu pro Brno.

Podle generálního projektanta Tomasze Koniora je vedle zmíněné duality dalším charakteristickým rysem stavby její vrstevnatost umožňující pohodlný pohyb mezi patry i důsledné tvarování struktury budovy. „To klíčové je samozřejmě srdce celé budovy, koncertní sál. Navrhli jsme ho přibližně pro 1300 posluchačů a velké pódium poskytuje téměř neomezené možnosti obsazení orchestru, od sólových recitálů a komorních koncertů přes početná obsazení velkých symfonií až po skladby, při kterých účinkuje i sbor,“ zdůraznil Tomasz Konior.

Nyní je dokončena první etapa práce, tedy koncepce. Ta se bude dále vyvíjet v souvislosti například s limity území či legislativy, které určí finální podobu stavby. „Přiznávám, že parcela v Brně pro nás byla výzvou, protože je relativně malá. Vždy se ale snažíme udělat z omezení výhody a řídit se především zkušenostmi a ověřenými postupy,“ podotkl Konior s tím, že jeho cílem je navrhovat stavby, které ladí s duchem doby bez toho, aniž by musely být originální za každou cenu a zároveň je netížily komplexy z minulosti.

Pod názvem Sál pro Brno (pracovní název Janáčkovo kulturní centrum) se skrývá projekt na stavbu nového koncertního sálu v proluce mezi Besední a Veselou ulicí, v těsném sousedství Besedního domu. Stane se domovem pro brněnskou filharmonii, jejíž více než stočlenné těleso hraje i zkouší v nevyhovujících podmínkách. Na podium Besedního domu, kde filharmonie sídlí, se orchestr v plném obsazení nevejde. A v Janáčkově divadle, kde často koncertuje a které je navíc nyní zavřené, nemá vyhovující akustické podmínky. Posluchači tak vlastně nevědí, jak Filharmonie Brno zní. Sál má být nejmodernější stavbou svého druhu v České republice. Nabídne kapacitu kolem 1300 posluchačů a akustiku světových parametrů. V současné době je hotová hrubá stavba první etapy, tedy podzemních garáží pro bezmála 200 aut. Garáže se otevřou souběžně s dokončením celé nadzemní stavby.

„Díky Janáčkově kulturnímu centru budou mít Brňané poprvé v historii možnost uslyšet nejen Janáčkovy symfonické skladby ve skutečně špičkové kvalitě. Filharmonie Brno se už navíc nebude mačkat v ne. vyhovujících prostorech, ale dostane plnohodnotné zázemí, jaké si toto hudební těleso světového formátu skutečně zaslouží,“ doplnil náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan.

V rozsahu, v jakém fotografie zachycuje stavbu Janáčkova kulturního centra, jde o zobrazení architektonického a urbanistického díla autorů: Ing. arch. Jan Hájek, Ing. arch. Jakub Havlas, Mgr. akad. arch. Pavel Joba v rámci: Atelier M1 architekti, s.r.o.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Nejčtenější