Rok české hudby s ProARTem: Smetana 200 a Ogoun 100

21. březen 2024, 1:00

Rok české hudby s ProARTem: Smetana 200 a Ogoun 100

Umělecká skupina ProART slaví 20 let svého působení. Kromě oslav jubilea se během Roku české hudby věnují také výročí hudebního skladatele Bedřicha Smetany a československého choreografa Luboše Ogouna. Tato výročí spojí do jedné inscenace SNY_SVĚDOMÍ.

Jubilující ProART se v roce 2024 inspiroval Rokem české hudby a dvěma výročími. Dílo skladatele Bedřicha Smetany je v roce 2024 v centru hudebního dění, kdy si připomínáme 200. výročí skladatelova narození. Současně si připomínáme 100. výročí narození významného československého choreografa Luboše Ogouna. Brněnské provedení inscenace s názvem SNY_SVĚDOMÍ je ohlášeno na 29. dubna 2024 ve vile Engelsmann.

Dvoudílný taneční večer SMETANA 200 - OGOUN 100 (Sny - Svědomí) lze označit za komponovaný večer pro dvě odlišné taneční generace – tu začínající (studenty tanečních škol) a tu končící (taneční osobnosti s uzavírající se taneční dráhou). První část večera vychází ze Smetanova klavírního cyklu hraného živě a současně rozvinutým o současnou hudbu skladatelky Beaty Hlavenkové na něho reagujícím. Šesti dílný hudební cyklus bude zpracován choreografy-tanečníky Martinem Dvořákem, Danielou Hanelovou a Kristýnou Vébr a současně zapojí i studenty ZUŠ. Cílem je nabídnout tvůrcům i interpretům tvořit na živou hudbu a reagovat zcela současným pohybovým slovníkem na “starou hudbu”, která v dnešní době již není choreograficky trendová a klade na choreografy i interprety nemalé nároky. Pracovat s hudbou – s takty, frázemi, hudebním zadáním. Jde o vytvoření šesti zcela odlišných krátkých kusů v různých tanečních stylech, které budou mít jako jednotící prvek hudbu Bedřicha Smetany a jeho klavírní cyklus SNY.

Druhá polovina večera bude patřit tanečníkům – „seniorům“. Těm, kteří nezačínají, ale naopak se blíží svému uměleckému odcházení. Tématem choreografie je ikonické dílo choreografa Luboše Ogouna - Hirošima - Svědomí, Rozkaz z éry (nejen) Baletu Praha. Osobnost Luboše Ogouna je pro vývoj českého moderního tance a baletu zcela zásadní. Vedle Pavla Šmoka to byl právě on, který vnesl do baletních souborů kamenných divadel prvky modernizmu. Luboš Ogoun byl všestranným choreografem, který vynikal značnou pohybovou invencí a režijními dovednostmi. Zejména narativní část jeho díla patří k nejlepšímu, co v historii českého tance vzniklo. Za zmínku stojí také jeho zásluhy při uvádění původních nebo málo hraných inscenací (Balada o námořníku, Hirošima, Podivuhodný mandarín, Paní mezi stíny, Škrtič a mnohé další). Vždy se hlásil k odkazu Saši Machova, který ho naučil, jak vytvářet taneční divadlo se všemi atributy dramatu. Umělec jeho velikosti českému tanečnímu světu chybí dodnes.

Foto archiv ProART

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Nejčtenější