Před sto čtyřiceti lety se narodil Hynek Bím, pedagog, sbormistr a sběratel lidových písní. V jeho záznamech se jich zachovalo přes tři tisíce.
Hynek Bím se narodil 5. března 1874 v Lomnici nad Popelkou. První hudební vzdělání mu poskytl jeho otec, který tam působil jako regenschori. V roce 1886 odešel s matkou a bratrem do Brna, kde také v roce 1892 absolvoval učitelský ústav. Učil v Ivančicích, Kloboukách a ve Strážnici, v roce 1919 se stal ředitelem měšťanské školy ve Skalici na Slovensku.
Zájem o lidovou píseň se u něj probudil během studia pod vlivem Leoše Janáčka. Důležitým podnětem byla také příprava Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895. Sběratelskou činnost zahájil na Ivančicku, později rozšířil svou činnost i na Moravský Krumlov, Náměšť nad Oslavou a Hluboké u Náměště. Materiál získával i od podomních obchodníků ze Slovácka a Slovenska. Při zápisu si všímal nejen písní samotných, ale i prostředí, okolnostem, hudebnímu doprovodu a interpretačnímu stylu. K přesnému určení rytmu používal telegrafní klíč, texty zapisoval bez úprav včetně vulgárních výrazů. Na Janáčkův popud přispěl do třetího vydání Bartošovy sbírky. Ve sběratelské činnosti pokračoval v Kloboukách u Brna i ve Strážnici. Odmíal dechovou hudbu jako ničitelku lidové písně.
Jako člen Pracovního výboru pro českou lidovou píseň na Moravě a ve Slezsku pokračoval ve výzkumu na Valašsku. V letech 1906–12 poslal výboru 2930 písní, ale když se nedočkal jejich zveřejnění, se zásilkami skončil. Usiloval o zpřístupnění svých sbírek široké veřejnosti, jejich vědecké zpracování nepovažoval za podstatné. Za definitivní záchranu sebraného materiálu pokládal teprve vydání tiskem.
Další materiál sesbíral na Slovensku během svého působení ve Skalici, nové písně získával i od dětí ve škole. Zabýval se také zpěvem a vyvoláváním ponocných, které systematicky sledoval a napsal pojednání o jejich historii a významu. Zprostředkoval kontakt Leoše Janáčka s myjavskými hudci a připravil s nimi program na mezinárodní hudební festival ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1927. Ve Skalici také vedl pěvecké spolky a věnoval se příležitostným kompozicím.
V roce 1934 odešel na odpočinek a žil v Tišnově, kam odešel za svým bratrem, až do své smrti 30. prosince 1958.
Zdroj: Národopisné aktuality, 3/1984
Zatím nebyl přidán žádný komentář..