Severský program Filharmonie Brno představí Abrahamsenovu skladbu Let me tell you

Norský, dánský a finský skladatel. K tomu literární předloha Dána Henrika Ibsena a Shakespearův Hamlet odehrávající se v Dánsku. To vše pod taktovkou dánského dirigenta. Program s názvem Dávné nordické příběhy odehraje Filharmonie Brno příští čtvrtek a pátek v Janáčkově divadle. Zazní v něm skladba Hanse Abrahamsena Let me tell you (povím vám), která patří k jedněm z nejzásadnějších hudebních děl posledního desetiletí a je uváděna na prestižních světových podiích.

Hans Abrahamsen na sebe ihned po premiéře skladby Let me tell you připoutal pozornost mezinárodní hudební veřejnosti. Líčí příběh Ofélie ze Shakespearova Hamleta, ovšem z pohledu samotné hrdinky. „Zachycuje její pocity a vytváří z nich poetické obrazy, které v brahamsenově zhudebnění získávají působivý náboj s vygradovaným závěrem,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Doplnil, že skladba získala sedm prestižních ocenění a úctyhodně se rozšiřuje okruh sólistek, které se zhošťují sólového partu. Koncerty proběhnou 12. a 13. ledna od 19:00 v Janáčkově divadle.

Ofélii v Brně ztvární americká sopranistka Nicole Chevalier. Po vzájemném provedení loni v Hannoveru si ji vyžádal dirigent Michael Schønwandt, který koncerty v Brně povede. Skladba vznikla v roce 2013 na objednávku Berlínských filharmoniků. Od té doby se kromě Carnegie Hall hrála například v Londýně, Paříži, Torontu, Bostonu a na dalších desítkách pódií. Krátce po premiéře „Na počátku zhudebnění Griffithsova románu Let me tell you stál nápad spisovatelovy manželky na originální narozeninový dárek: milostnou píseň. Svědectví proměny toho, co žena mohla cítit v minulosti a může dnes, spisovatel utkal za použití pouhých 483 slov – Oféliiny slovní zásoby v Shakespearově hře,“ uvedla hudební publicistka Wanda Dobrovská.

Skladba se dělí na tři části: minulost, současnost a buducnost. Ofélie se nejdříve ohlíží do minulosti, zpívá o čase, kdy žádný čas nebyl. Druhá část je milostnou písní, kde přirovnává svou lásku ke slunci, které oživuje a spaluje, ve třetím „dějství“ odchází do zasněžené nicoty. „Vrcholné hojnosti hudba dosáhne, když se Hamlet stane pro Ofélii sluncem a hrdinka se mění v předmět jeho odrazu. V pozadí obrazu je již přítomen ostrý tón bolesti a neštěstí. Na své poslední cestě zimní krajinou se Ofélie vzdává lásky, všeho,“ uvedla Dobrovská.

Jsem vaším zrcadlem –

zrcadlem šíleným vaším světlem,

zrcadlem, který skrápěl světelný déšť

a déšť, ten déšť neustával, a prší dál,

zrcadlem, v němž tryská světlo,

světlo bez konce

Závěrečná věta v podání sopranistky Barbary Hanniganové, která dílo premiérovala.

Severský program, který zahrnuje také výběr ze suit Greigova Peera Gynta a Symfonii č. 5 Jeana Sibelia, povede již zmíněný Michael Schønwandt, bývalý hudební ředitel Královského orchestru a Královské opery v Kodani. „Do Brna se vrací po třech letech, kdy tu dirigoval Sibeliovu Symfonii č. 2. „Zveme ho opakovaně a rádi bychom v tom pokračovali, protože na Sibealia bych těžko hledali někoho povolanějšího,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Dílo finského národního skladatele je inspirováno severskou krajinou, jejím drsným klimatem, horami a jezery stejně tak jako dobovými romantickými ideálny a folklorem.