Opery Slzy nože a Zhasnutí od sebe dělí takřka slo let. Bohuslav Martinů se kvůli provokativnímu textu premiéry svého díla ani nedočkal, Jiří Najvar bude naopak premiéru svého Zhasnutí dirigovat.
Premiéru inscenace dadaistické opery Slzy nože a soudobé opery Zhasnutí uvede Divadlo na Orlí v jednom večeru, obě opery se studenty JAMU inscenuje režisérka Zuzana Fischerová. Obě díla tématicky spojuje postava Satana (Slzy nože) a Démona (Zhasnutí), doprovázející oba příběhy. Slzy nože budou provedeny pod vedením dirigenta Marka Klimeše, Zhasnutí řídí autor. Premiéra se uskuteční v sobotu 21. března od 19.00 hod.
Slzy nože (1928) jsou typickou francouzskou dadaistickou operou, vysmívající se romantické citové estetice a psychologizování. Střídá se zde zpěv s mluveným slovem, zaznívá akordeon a žánrová pestrost hudby je vždy podmíněná jevištní situací. Hlavní postava – Eleonora – se zamiluje do oběšence a trápí ji, že je zcela netečný vůči jejím citům. Teprve její sebevražda přesvědčí mrtvého milence o síle jejího citu a přivede jej zpět k životu.
Původně plánovaná premiéra na festivalu soudobé hudby v Baden-Badenu v roce 1928 ztroskotala na námitkách k textu, který šokoval i avantgardní porotu (Burkard, Haas a Hindemith). Slzy nože byly poprvé uvedeny až v roce 1969 v Brně, tedy sedm let po autorově smrti.
Zhasnutí (2014) volně čerpá z Lermontovovy poémy Démon. Zabývá se aktuální problematikou slábnoucí mezilidské komunikace. A tvorbou vlastních pseudoosobností, které si nevědomky vytváříme ve virtuálním světě. Mrazivé překvapení nastává v momentě probuzení, když se na svůj odraz podíváme zvenku, uvědoměle a pravdivě.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..