Thálie pro Jaroslava Březinu za roli Laca v brněnské inscenaci Její pastorkyňa

28. březen 2016, 11:00

Thálie pro Jaroslava Březinu za roli Laca v brněnské inscenaci Její pastorkyňa

Tenorista Jaroslav Březina získal ocenění za mimořádný jevištní výkon v operní inscenaci Národního divadla Brno. Cenu za celoživotní mistrovství v opeře obdržel basista Dalibor Jedlička, který v Brně studoval i účinkoval.

Jaroslav Březina absolvoval Pražskou konzervatoř u profesora Zdeňka Jankovského. Během své dosavadní kariéry spolupracoval s dirigenty J. Bělohlávkem, Ch. Mackerrasem, O. Dohnányim, S. Baudem nebo G. Albrechtem. Od roku 1993 je sólistou Opery Národního divadla v Praze. V Národním divadle Brno hostuje v inscenaci Martina Glasera Její Pastorkyňa, která vznikla v hudebním nastudování Marka Ivanoviće.

Březinovo ztvárnění Laca z pohledu kritika Petra VeberaKrásný komplexní pěvecký a herecký výkon přinesl do tohoto projektu především Jaroslav Březina jako Laca: přirozeně, přesvědčivě, logicky a přesně se pohybuje a tváří tak, že situace, jejichž je aktérem, nejsou operním klišé, ale realistickým zobrazením skutečné psychologie a chování – což je ostatně zcela v souladu s pravdivostí, o niž vědomě usiloval Janáček a kterou pomocí odposlouchaných nápěvků mluvy zdařile do své hudby vtěloval.

Ocenění za celoživotní mistrovství v opeře získal Dalibor Jedlička, který na brněnské konzervatoři vystudoval kontrabas a zpěvu se věnoval soukromě u profesorky Krancové. V letech 1989 až 1991 byl šéfem opery Národního divadla Praha. V roce 1949 hostoval v brněnském Národním divadle v roli šlechtice Senovicze v inscenaci Polská krev.

Jaroslav Březina/ foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Janáčkovo divadlo slouží letos na podzim rovných padesát let. První premiéra sezony, nová inscenace Janáčkovy Její pastorkyně, byla 2. října tomuto výročí připsána. Představení mělo úspěch, ale událostí se nestalo.  více

Padesáté výročí otevření Janáčkova divadla je krásná příležitost k uvedení janáčkovské premiéry. Včera to nebyly Příhody lišky Bystroušky jako 2. října 1965, ale Její pastorkyňa. Rajská, symbolická a nekomunikující.  více



Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější