Tomáš Hanus bude uměleckým šéfem Velšské národní opery

Tomáš Hanus bude uměleckým šéfem Velšské národní opery

Dirigování absolvoval na brněnské JAMU u Jiřího Bělohlávka, u kterého později působil jako asistent. V minulosti byl šéfem opery Národního divadla Brno. Od podzimu příštího roku se ujme vedení Velšské národní opery.

Úspěšný český dirigent začínal jako asistent Jiřího Bělohlávka při nastudování Janáčkovy Káti Kabanové ve Finské národní opeře (2003) a Smetanovy Čertovy stěny v Národním divadle v Praze (2001). Poté dva roky zastával post uměleckého šéfa Národního divadla Brno. Mezinárodní úspěch si vysloužil nastudováním Janáčkovy Věci Makropulos v Opéra National de Paris nebo Její pastorkyní v Bavorské státní opeře. Důležité je také zmínit spolupráci s přestižními tělesy jako je BBC Symphony Orchestra, Musikkollegium Winterthur, Gävle Symfoniorkester nebo Velšskou národní operou, do které následující sezónu nastoupí coby umělecký vedoucí.

Tomáš Hanus nám ke svému nastávajícímu působení řekl následující:

Jaká bude dramaturgická koncepce sezóny 2016/2017? Budete pokračovat v uvádění českých oper, jako jste to dělal doposud po celé Evropě?

Repertoár bude vystaven internacionálně, primárně nepůjde o propagaci české hudby. Ale vzhledem k tomu, že intendatntem Velšské národní opery je David Poutney, který je českým skladatelům velmi nakloněn a sám je mnohokrát uvedl, je zařazení těchto děl do repertoáru velmi pravděpodobné. Určitě bych chtěl nastudovat Janáčkovu Káťu Kabanovou.

V posledních letech jste pracoval s významnými orchestry jako BBC Symphony Orchestra nebo Musikkollegium Winterthur po celé Evropě, vrtátíte se také někdy do svého rodného Brna?

Velice rád bych vystoupil i v Brně, ale žádná nabídka zatím není v dohlednu.

Foto archiv umělce

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..



Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Nejčtenější