Vilém Petrželka, žák dvou velkých skladatelů

Vilém Petrželka, žák dvou velkých skladatelů

Před sto dvaceti pěti lety se narodil Vilém Petrželka (10. září 1889 Brno-Královo Pole – 10. ledna 1967 Brno), skladatel, pedagog a organizátor hudebního života v Brně. Ve skladbě byl žákem Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka, u nějž v roce 1914 absolvoval mistrovský kurz na pražské konzervatoři.

V letech 1919–1952 vyučoval na konzervatoři v Brně, od roku 1947 také na JAMU, kde působil do roku 1960. V roce 1957 byl jmenován profesorem. Z jeho učitelů ho více ovlivnil V. Novák, jeho vliv je slyšet i ve vrcholné Petrželkově kantátě Námořník Mikuláš. Ta byla naposledy provedena v Brně na minulém ročníku festivalu Janáček Brno v roce 2012. Opera Horník Pavel z roku 1938 nebyla nikdy provedena.

Petrželka je autorem Pastorální sinfonietty z roku 1951, Symfonie z roku 1956 a několika písňových cyklů. Za druhé světové války získal značný ohlas jeho vlastenecký sbor To je má zem. Pod vlivem lidové písně napsal cyklus mužských sborů Slováckou pěšinouPísně v lidovém tónu pro zpěv a klavír.

Vilém Petrželka byl také učitelem Besedy Brněnské, členem České akademie věd a umění, zakládajícím členem Klubu moravských skladatelů, později předsedou brněnské odbočky Svazu československých skladatelů (1957–1962). Byl jmenován zasloužilým umělcem a získal vyznamenání Za vynikající práci.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Před sto čtyřiceti lety se v Přerově narodil František Neumann, první šéf brněnské opery po První světové válce a dirigent světových premiér oper Leoše Janáčka.  více

Zakladatel a vedoucí Českého filharmonického sboru Brno Petr Fiala včera převzal Cenu města Brna v oblasti hudby.  více

Před pěti lety zemřel skladatel, hudební teoretik a profesor JAMU Alois Piňos, významná osobnost české nové hudby šedesátých let.  více


Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější