Vítězslava Kaprálová: Dopisy domů

Vítězslava Kaprálová: Dopisy domů

K příležitosti stého výročí skladatelčina narození byla vydána první souborná publikace dosud neznámé korespondence Dopisy domů, dokumentující posledních pět let života jedné z nejzajímavějších postav české hudební moderny třicátých let minulého století – Vítězslavy Kaprálové.

Dopisy doplnila komentáři a předmluvou Karla Hartl. Prostřednictvím vtipného a bezprostředního komentáře jejich autorky může čtenář nahlédnout do zákulisí hudebního života Prahy a Paříže druhé poloviny třicátých let a v její osobité výpovědi i do pozadí některých událostí tragické doby, v níž česká kultura přišla o část celé jedné hudební generace. Publikace byla vydána v omezeném nákladu ke stému výroci skladatelčina narození.

Vítězslava Kaprálová během svého krátkého života napsala asi čtyřicet skladeb a získávala uznání kritiky i široké veřejnosti. Hudbě se věnovala od raného věku, její otec byl skladatel a klavírista Václav Kaprál. Kaprálová studovala na brněnské konzervatoři dirigování pod vedením Zdeňka Chalabaly a kompozici u Viléma Petrželky. Po absoluturiu pokračovala na pražské konzervatoři u Václava Talicha a Vítězslava Nováka. Závěrem studia dirigovala Vojenskou symfonietou v provedení České filharmonie, což bylo tehdy poprvé, kdy orchestr řídila žena. Kaprálová pokračovala ve studiích v Paříži. Její první velké úspěchy však překřížila druhá světová válka. Kaprálová se na začátku roku 1940 provdala za Jiřího Muchu, po krátké nemoci však 16. června 1940 umírá ve francouzském Montpellier.

Obsah

Úvod

Dopisy s výkladovými poznámkami a komentářem

Rok 1935 – dopisy 1 až 17

Rok 1936 – dopisy 18 až 32

Rok 1937 – dopisy 33 až 73

Rok 1938 – dopisy 74 až 135

Rok 1939 – dopisy 136 až 190

Rok 1940 – dopisy 191 až 196

Ediční poznámka

Bibliografická poznámka

Seznam použité literatury

Rejstřík skladeb Vitězslavy Kaprálové

Jmenný rejstřík

Poděkování

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Nejčtenější