Výročí Františka Musila

Výročí Františka Musila

Do Kulturního střediska Omega – tedy správně brněnsky na Musilku – se chodí hlavně za rockem, folkem, zkrátka za zábavnou hudbou. Jak by se na to díval skladatel František Musil, po němž se ulice jmenuje, je otázka. Nejspíš by se mu to moc nelíbilo, ale díky oblíbenému kulturáku je jeho jméno dodnes živé.

František Musil se narodil v Praze 5. prosince 1852, byl fundatistou v chrámu sv. Ducha a na klavír se učil v Prokschově ústavu. Po absolutoriu pražské varhanické školy působil jako varhaník v chrámu sv. Haštala a krátce také u sv. Víta. Poté ale přešel do Brna, kde byl 20. října 1870 jmenován dómským varhaníkem na Petrově. Od roku 1874 často suploval za Leoše Janáčka, byl výpomocným učitelem na učitelském ústavě. V letech 1900-1905 působil jako pedagog hudební školy Besedy brněnské, poslední dva roky svého života od roku 1906 jako profesor kontrapunktu, fugy a hry na varhany na varhanické škole v Brně. Musil byl považován vedle Leoše Janáčka za nejvýznamnější postavu brněnského hudebního dění, byl znám jako pohotový varhanní improvizátor, vyznavač přísného kontrapunktu a silně nábožensky založený člověk. Jeho skromnost a nejspíš také těžká nervová choroba byla v době jeho života příčinou skutečnosti, že se Musilovy skladby častokrát nedočkaly uveřejnění.

František Musil zemřel v Brně 28. listopadu 1908, tedy před sto pěti lety.

Zdroj bakalářská práce Daniela Turka, foto Petrova Harold

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Když Otakar Ševčík odmítl stát se šéfem houslového oddělení brněnské konzervatoře, nezbylo Františku Kudláčkovi než se stát v Brně jedničkou jako houslový pedagog. A budiž řečeno, že jí byl až do roku 1972, kdy zemřel osmasedmdesátiletý jako rektor Janáčkovy akademie múzických umění.  více

V neděli skončila Expozice nové hudby. Nebyla ale zdaleka tak odtržená od naší hudební historie, jak by se z názvu festivalu mohlo zdát.  více

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Nejčtenější