Vzpomínka na Aloise Piňose

Vzpomínka na Aloise Piňose

Pro hudbu Aloise Piňose (1925–2008) je charakteristický pozitivní vztah k životu, hledání trvalých hodnot a hra s logickými principy.  Už v padesátých letech si po studiu u Viléma Petrželky, Jaroslava Kvapila a Theodora Schaefera začal vytvářet vlastní kompoziční metodu a stal se součástí silné vlny brněnských skladatelů v šedesátých letech. Na JAMU se habilitoval v roce 1969 Koncertem pro orchestr a magnetofonový pás a studií Vyvážené intervalové řady. Byl průkopníkem multimediálních produkcí a site specific performancí. K nejvýznamnějším počinům v tomto směru patří paralelní produkce ve všech prostorách Křížové chodby Nové radnice zároveň, završená premiérou týmového „elektroakustického hororu“ Mlčení ptáčků v lese 2. 6. 1970, a SpeleofonieKateřinské hry provedené v Kateřinské jeskyni Moravského krasu. Opakovaně se účastnil mezinárodních letních kurzů v Darmstadtu  (P. Boulez, B. Maderna, K. Stockhausen), kam byl později zván i jako lektor.

Byl průkopníkem týmové skladatelské práce, spolupracoval ve skupině s Ivo Medkem a Milošem Štědroněm (jejich společným dílem je mimo jiné opera Věc Cage aneb Anály avantgardy dokořán o setkání Henryho Cowella a Leoše Janáčka, role janáčkovy fenky Čipery byla napsána pro Magdalenu Koženou). V Malém divadle hudby uspořádal kolem sto padesáti pořadů s hudebními novinkami, uváděl zde i díla perzekuovaných československých skladatelů. Pověstné byly jeho mystifikační akce ve spolupráci s Josefem Bergem,  např. celovečerní produkce Dějiny hudebního experimentu v Praze a na Moravě v pražské Redutě.

Alois Piňos byl učitelem řady našich významných hudebníků, jeho třídou prošli mimo jiné Miloš Štědroň, Petr Kofroň, Peter Graham, Daniel Forró a Ivo Medek. Vytvořil v Brně moderně orientovanou kompoziční školu.

Alois Piňos zemřel před pěti lety 19. září 2008, bylo mu téměř osmdesát tři let.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Nejčtenější