Vzpomínka na Boženu Snopkovou

Vzpomínka na Boženu Snopkovou

Včera jsme si mohli připomenout čtyřicáté výročí úmrtí sopranistky Boženy Snopkové (6. 3. 1890 Praha – 12. 1. 1974 Brno). Operní jeviště opustila k údivu publika již ve čtyřiceti letech a připomíná tím bonmot, který snad kdysi utrousila Lisa della Casa: „Raději ať se lidé diví, proč nezpívám, než aby se divili, proč zpívám.”

V kariéře Boženy Snopkové najdeme minimálně dva „čtverkové” roky, které by nás mohly zajímat. V roce 1914 vstoupila po roce hostování do brněnského angažmá v Divadle na Veveří. Předtím byla sboristkou opery na Vinohradech a působila v divadle na Smíchově. V brněnské opeře strávila šestnáct let, z čehož je jasné, že byla přímým svědkem několika janáčkovských premiér. Ve světové premiéře Příhod lišky Bystroušky ztvárnila postavu lišáka Zlatohříbka. V roce 1924 hostovala s brněnským souborem jako Jenúfa ve Vinohradském divadle – provedení Její pastorkyně byli přítomni také T. G. Masaryk a Romain Rolland. V české premiéře také ztvárnila postavu Mélisandy v Debussyho opeře Pelléas a Mélisanda.

Božena Snopková byla pěvkyně vyrovnaného a dobře ovládaného hlasu s velkým rozsahem, mezi její další role patřila Rusalka, Tosca, Čo-Čo-San a Carmen. Byla to také dobrá herečka uměřeného výrazu. Po skončení operní kariéry se dál věnovala koncertní činnosti. Zemřela 12. ledna 1974 v Brně.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Všechno nejlepší Leoši Janáčkovi k narozeninám – nejsou sice kulaté, ale komu byste chtěli v Brně blahopřát.  více

Když Otakar Ševčík odmítl stát se šéfem houslového oddělení brněnské konzervatoře, nezbylo Františku Kudláčkovi než se stát v Brně jedničkou jako houslový pedagog. A budiž řečeno, že jí byl až do roku 1972, kdy zemřel osmasedmdesátiletý jako rektor Janáčkovy akademie múzických umění.  více

Filharmonie Brno včera odehrála koncert, který by mohl být do značné míry jakýmsi referenčním bodem pro to, co a jak v Brně na poli symfonické hudby dělat.  více

průměrné hodnocení: 5.00 ★/1

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější